Situace, ve které by se měly také menší a střední podniky ocitnout od 1. prosince tohoto roku, silně rezonuje v Bolaticích a okolních obcích. Podle slov starosty Bolatic Herberta Pavery vyvstávají snahy místních podnikatelů o to, aby se jejich restaurační zařízení vyhnula první a v ideálním případě i ostatním vlnám zavádějícím EET.

„Podnikatelé řídící malé a střední podniky nejen v Bolatiích, ale také v jiných obcích uvažují o tom, že buď změní status svých podniků na kluby, nebo své podniky úplně zavřou," komentuje současnou situaci Pavera. „Přestože by se tímto krokem mohli podnikatelé vyhnout zavedení EET, je do budoucna dobře možné, že je to stejně nemine," dodává.

EET by se opravdu měla týkat v blízké budoucnosti nejen klubů, ale také spolků. Bojkot se tedy zdá být pouze oddalováním nevyhnutelného. Pavera dále upozorňuje na fakt, že hlavním důsledkem zavedení EET by nemuselo být jen zavření menších podniků, ale také únik informací a interních firemních dat.

„Jak je známo, tak unik informací ze státních orgánů je poměrně častým jevem. Stejně tak by se to mohlo týkat i EET," uvádí možnou hrozbu Pavera.

Značnou finanční přítěž způsobí první vlna zavádějící EET i Alexandru Černému. Ten provozuje malé ubytovací zařízení Old House v Hradci nad Moravicí. Zda bude i jeho podnik muset zavést elektronickou evidenci od letošního prosince, ještě neví: „Podle evropských směrnic není Old House klasifikován jako penzion, máme vlastně pouze tři pokoje k ubytování, tudíž jako penzion ani nevystupujeme. Dle této směrnice by nás tedy ani EET nemělo postihnout. Jestli tomu tak opravdu bude, však teď nemohu s určitostí říct."

Alexander Černý dále zdůraznil, že by mu EET přinesla poměrně velkou finanční zátěž navíc. „Pro mě jako neplátce DPH by to znamenalo šestnáct až sedmnáct tisíc nákladů na provoz elektronické evidence hned první rok po zavedení. Následně budou náklady sice nižší, ale kontinuální," dodává.

Do svízelné situace chystaná povinnost dostala také Janu Stromskou, která funguje jako provozovatelka štěpánkovické Restaurace Štěpánka. Změna statutu jejího zařízení na klub je jednou z variant, nad níž v současné chvíli přemýšlí.

„Původně jsme uvažovali o tom, že bychom s tím skončili úplně. V objektu provozuji také výrobnu knedlíků. Buď to zavřeme, nebo to přejmenujeme. Vzhledem k tomu, že máme i výrobnu, povinnost mít takovou pokladnu by se nás týkala do dvou let. Za tu dobu se toho může hodně změnit," popisuje Jana Stromská, která je v kontaktu s ostatními provozovateli menších restauračních zařízení na venkově.

Ti v současnosti řeší podobné problémy. „Můj odhad je, že polovina to zavře a polovina bude pokračovat. Zavedení pokladny je finančně náročná záležitost. K tomu není už vůbec jednoduché najít člověka do obsluhy, natož takového, který by s tím uměl zacházet," doplnila.

Plnou hlavu starostí má také majitel kravařské Restaurace Na Hřišti Miroslav Josefus: „Přejmenování je jednou z variant. Termín se už krátí. Mám schůzky s účetní. Čeká nás hektické období."

David Beinhauer, Petr Dušek