Není žádné tajemství, že se český průmysl zejména pak strojírenský výrazně spoléhal na export směrem na východ. Jenže mezinárodně zaváděné sankce vůči Rusku jsou tak momentálně ránou do zátylku mnoha firem.

Nejinak je tomu na Opavsku, kde se většinou orientovala a orientuje exportní politika těch největších společností právě směrem k Ruské federaci či Ukrajině. Problémy v této souvislosti zaznamenali a situaci museli řešit například také v jedné z vůbec největších místních firem, a to známé Brano group, a. s.

„Samozřejmě sankce pociťujeme, v Rusku není poptávka, a proto hledáme nové trhy, jako je například Kazachstán a podobně," konstatovala za Brano group Eva Rýmlová.

Nicméně celá rozsáhlá společnost Brano disponuje jistou výhodou, a proto se jí daří vlivu sankcí zase až natolik nepodléhat. „Sankce jsou určeny na dovoz do Ruska, ale my vyrábíme přímo tam, v našem závodě Branoros ve Kstovu," vysvětloval před časem zdejší ředitel business development Pavel Chalupa.

O něco hůře je na tom v tomto ohledu například opavská společnost Ostroj. Pro ni znamená situace na východě poměrně značné potíže.

„Rusko a Ukrajina jsou pro Ostroj tradiční exportní teritoria, kde pravidelně dodáváme naše výrobky a zařízení pro těžbu uhlí. Momentálně máme velký problém realizovat dodávky náhradních dílů pro naše zařízení na Ukrajině. Většina z nich pracuje právě v oblasti Doněcka. Vedení situaci neustále monitoruje a vyhodnocuje," nechal se slyšet generální ředitel Ostroje Dalibor Kunčický.

Milionové ztráty počítají ale například i v armaturce MSA Dolní Benešov. Firma dodávala na ruský trh zhruba 30 až 35 procent celé své produkce. „V roce 2014 nám naši obchodní partneři posunuli nebo nepodepsali dodávky do Ruska v celkovém objemu asi deset až dvanáct milionů euro, se kterými jsme počítali," potvrdil obchodní ředitel společnosti Roman Baláž.

Firma proto flexibilně zareagovala a zaměřila se více na další trhy, na něž je orientována. „Snažíme se tento výpadek nahradit jinými kontrakty. Výsledek ale bude hmatatelný až v roce 2015 a doufáme, že se nám společným úsilím ve firmě podaří udržet na současné úrovni zaměstnanost a také objemy, jaké jsem si plánovali na roky 2015 až 2020," doplnil Roman Baláž.

Jak navíc sám říká, tak se podle jeho názoru povede ukrajinsko-ruskou krizi co nejdříve vyřešit a bude se moci dále rozvíjet ruský trh, kde je pro mnoho z firem z České republiky velký potenciál. Pokud se ale krize brzy nevyřeší, pak to bude mít dopady, jaké si zatím možná ani nelze představit.

„Jestli bude krize dlouhodobá, tak si Ruská federace vybuduje dodavatelskou bázi na domácím trhu a nahradí si i výrobky, které dosud neuměli anebo nemuseli vyrábět. A to bude mít důsledky o mnoho větší, protože už nás jako dodavatele nebudou potřebovat," uzavřel jednou z možných prognóz vývoje situace Roman Baláž.