Jaké bude mít dohoda dopady na zemědělce, s čím vším se kvůli ní budou muset vypořádat, ale třeba i o aktuální ukrajinské obilné krizi, jsme si povídali s předsedou představenstva Okresní agrární komory Opava, Ostrava a předsedou představenstva Regionální agrární komory Ostravsko, který náš Moravskoslezský kraj zastupuje i na celorepublikových jednáních, Vilémem Tomíčkem.

Pane předsedo, zemědělcům brzy začne nová sezona. Jak se na ni připravují?
Zemědělci se v současné době chystají na jarní práce. Museli si nakoupit dostatek osiv, sadby a hnojiv. Zde nastal problém, protože cena hnojiv šla oproti loňskému roku razantně nahoru a některá na trhu zcela chybí. Vláhy bylo v zimě relativně dost, takže na jaře s tím nebude potíž. Čeká se na optimální počasí, až bude možné vyjet do polí.

Které plodiny se v naší oblasti pěstují nejčastěji?
Regionální agrární komora Ostravsko se dá rozdělit na dva regiony z hlediska produkce. Je to ta nižší oblast, tedy okres Opava, část Ostravska a Frýdecko-Místecka. To je oblast řepařská a vyrábí se zde převážně obiloviny, tzn. ozimá pšenice, jarní ječmen, řepka ozimá, cukrovka, kukuřice a pícniny na výrobu krmiv a mléko. Druhá oblast je Bruntálsko a Beskydy. Tam se zaměřili na údržbu krajiny, protože dostávají dotace z EU. Jejich hlavní náplní je proto pastevní chov masného skotu. Neprodukují mléko, ale pouze maso. Okrajově se pak pěstuje oves, žito a občas brambory.

V pondělí 6. března se v Opavě konala mezinárodní konference zástupců zemědělců a politiků zemí V4 (kromě Maďarska, pozn. red.), kde se řešila problematika Green Dealu, používání pesticidů, ochrany trhů s obilím a řeč byla i o současné obilné krizi na Ukrajině. Přibližte, v čem to vlastně spočívá?
Ukrajina bohužel nemohla kvůli válce vyvézt své obilí do Afriky přes moře. Aby jí EU pomohla, otevřela kanály do tzv. zemí V4, tedy do Polska, Slovenska, Maďarska a k nám. Nyní ale nastal obrovský problém, který se řešil i na pondělní konferenci. Poláci a my máme plné sklady obilí. Je jaro, za čtyři měsíce mají být další žně a nová úroda. Jenže někteří naši zemědělci mají ještě na skladě i své obilí, které ovšem nejde prodat, protože se tady přivezlo velice levné ukrajinské obilí. Zaprvé je zapotřebí, aby EU a státy pomohly toto obilí vyvézt dál tam, kam patří (Afrika) a aby se uvolnily sklady pro naše obilí. Zadruhé je nutné, aby se začala řešit kvalita ukrajinského obilí, protože ta mnohde chybí, nedělají se rozbory a toto obilí nesplňuje parametry, jaké musíme splňovat my. Některé není ani vůbec vhodné jako potravina, ale jen ke krmným účelům.

Jaký bude letošní rok pro zemědělce?
Bude to pro ně těžký rok, rok nejistoty, kdy budou vstřebávat nová pravidla SZP a učit se, jak v rámci nich hospodařit. Dále, aby vůbec ustáli zvýšené náklady na hnojiva, osiva, energie apod. a současné nízké ceny obilí a řepky. Ceny potravin se z hlediska zemědělců už snižovat nemohou, vše je na straně potravinářů a obchodů, zemědělec už žádný prostor nemá. Cenu potravin nestanovuje zemědělec, ale dělají ji řetězce. Oni stanovují, za kolik se prodá. Navíc zemědělci přímo dodávají do obchodů jen pět procent, zbytek dodávají potravináři (zpracovatelé), tedy třeba ten, kdo vyrobí z mléka jogurty, sýry apod. Potravináři si stanoví své náklady svou marži a bohužel vlastní cena samotné suroviny v tom závěru je úplně minimální. Třeba u chleba pouze 15 procent z ceny tvoří obilí, zbytek je práce, energie, doprava a marže obchodu.

Do hry tedy významně vstupují řetězce. Můžete uvést nějaký příklad?
Jeden smutný za všechny jsou česká jablka. Letos naši ovocnáři o 15 procent snižují výměru sadů. Na jedné straně chceme ekologii, sady, stromy, vyrábějící kyslík, na druhé straně naši zemědělci produkují kvalitní jablka a markety jim nabízejí 8 korun za kilogram. To je cena podnákladová, někteří to ani za tu cenu nesklízeli. Část jablek leží doteď ve skladech. A to jen proto, že markety odmítly navýšit cenu na 10 korun a raději si dovezly přebytek jablek z Polska. Poláci jsou také velkovýrobci jablek, ale oni je nabízejí marketům z 6 korun. Důvod, proč je v Polsku tolik jablek je ten, že Poláci dodávali většinu produkce do Ruska. Jenže přišlo embargo EU, a tak se je snaží udat jinde. Ale takto by neměl vypadat společný trh EU. Jestliže to má být společná zemědělská politika EU, tak musí být společná tak, aby chránila všechny výrobce. Ne, aby nás Poláci zahltili levnými jablky a nikomu to nevadilo, protože tím likvidují české sadaře. Každý by si měl chránit svůj trh s potravinami, ale my to neděláme.

Dostali jsme se ke Green Dealu. Zkuste vysvětlit, proč k němu máte výhrady?
Ještě před dvěma lety v době tehdejší vlády jsme nové společné podmínky připomínkovali. Bohužel po volbách přišla vláda nová a náš připravený a schválený program SZP 2023-2027 tzv. Strategický plán, která měla jít do EU, měsíc před odesláním úplně zrušila a přišla se svým plánem. Proti tomu ale většina zemědělců protestovala, tedy těch produkčních. Vadilo jim, že se nově striktně omezí dotace na produkci a na citlivé komodity, tedy maso, mléko, ovoce, zelenina, cukrovka a chmel. Vláda sebrala 23 procent dotace z produkce a přemístila je do ekologie. To je nejvíce z celé EU, máme nejnižší sazbu přímé tzv. BISS dotace na hektar. Rozdělení evropských dotací tedy není férové a snižuje naši konkurenceschopnost v EU. Větší produkční zemědělci tedy přijdou zhruba o polovinu dotací na hektar, dále se dotace do jejich výroby ještě sníží o inflaci. A třetí věc je, že dotace jsou vypláceny v eurech, a protože letos je koruna vůči EURU nízko, tak zemědělec v přepočtu dostane opět méně. To se týká středních a větších farem nad 150 hektarů. Malé farmy do 150 hektarů dostaly přidáno. Jenže převážnou část potravin u nás, 80 procent, dělají střední a větší farmy, které mají být teď kráceny. Proto říkám: Ano, pomožme malým, ale neuškoďme velkým!

Co dalšího zemědělcům Zelená dohoda přikazuje?
Tak třeba že všichni výrobci musí od letošního roku o 50 procent omezit ochranu rostlin pesticidy a používání umělých hnojiv. Tomu se ale v ČR bráníme, protože úroveň evropských zemí je různá. ČR používá ročně 1,5 kg pesticidů na hektar. Holandsko a Německo používá 6 kg na hektar. Chceme, aby to bylo dáno podle toho, jak se pesticidy v dané zemi skutečně používají, jak byly postupně snižovány a ne plošně. Jsou to obrovské rozdíly. Italové, kteří k nám dodávají jablka, je stříkají 15 krát za rok. Český zemědělec třikrát. Dalším příkazem je, že každá firma musí nechat povinně ležet ladem 5 procent půdy. Proč, když na této ploše mohu pěstovat potraviny? Vždyť během roku, dvou se ta plocha zcela zaplevelí. Úplně mimo logiku. Další kapitolou jsou přemnožení hraboši. Podle Green Dealu nesmíme používat orbu na více než 20 procentech ploch. MŽP a ekologové nám radí, jak nesmíme používat na hubení hrabošů jed a máme používat orbu. Takže ochránci přírody vám řeknou – hraboše zahubíte, když budete používat hlubokou orbu. Ale Green Deal nám orbu zakazuje! To jsou absolutně nepochopitelné a protichůdné věci.

Co tedy zemědělci chtějí?
Chceme se plně věnovat výrobě kvalitních a zdravých potravin a neřešit neustálou byrokracii plnou příkazů a zákazů. Green Deal byl připravován dva roky v době, kdy se nevědělo, že přijde energetická krize a válka na Ukrajině. Co dnes zemědělcům napříč Evropou vadí a co chceme je, aby evropská komise po jednom či dvou letech Green Deal vyhodnotila a udělala se dopadová studie vzhledem k tomu, že se změnily podmínky. Dohoda se musí podle aktuální situace přehodnotit. Ano, ať chráníme planetu, ale někdo musí vypracovat dopadovou studii. Když se pět let pojede podle společné zemědělské politiky, tak s dodatkem, jak se to promítne do cen a množství potravin na trhu, jestli jich bude dostatek a i jak se to promítne do počtu zemědělců, protože hrozí, že řada zkrachuje nebo se tím živit přestane. Je smutné, že Evropa dokáže vyrobit kvalitní zdravé potraviny, které jsou hlídané, a pak tady dovážíme levné a nekvalitní potraviny z tzv. Třetích zemí. Jen díky Green Dealu Evropa svět nezachrání, dokud nebude existovat nějaká celosvětová dohoda. Ale naopak se Evropa zlikviduje sama, dolů půjde životní úroveň i soběstačnost. A smutné dále je i to, že dnes už hlas politiku a lidu předčil vědu a odborníky. Musíme trochu začít poslouchat opravdové odborníky, ne, aby rozhodovali politici podle svého vlastního mínění a ekologové. Evropa tím ztratí svůj kredit a dostane se do problému.