VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Levitující náměstí: moderní podoba Opavy?

Opava - Obří panelový dům stojící na Horním náměstí v bezprostředním sousedství Hlásky považuje město podle náměstka opavského primátora Pavla Mališe za nejzávažnější architektonický problém středu města. Aby panelák nedělal historickému centru ostudu, rozhodli se zástupci magistrátu jeho vzhled změnit.

12.4.2008 6
SDÍLEJ:

Levitující náměstí s vyhlídkou a kavárnou. Takto si proměnu šedivého paneláku na Horním náměstí z druhé poloviny minulého století představuje pět architektů z pražského studia MOBA.Foto: DokumentaceMOBAStudia

Konečné výsledky soutěže i podobu návrhů jsme v Deníku zveřejnili minulý týden. Dnes vám představujeme nevítězný, ale na místní poměry rozhodně odvážný návrh pražského studia MOBA. Projekt nazvaný Levitující, neboli vznášející se náměstí, by centrum města proměnil k nepoznání. Opavanům by navíc zrekonstruovaná stavba nabídla unikát v podobě vyhlídky s kavárnou, nacházející se přímo uprostřed domu.

Kvůli nezapomenutelnému pohledu na město už nebudete muset vystoupat na věž radniční Hlásky a pro kávu servírovanou v reprezentativním prostoru nebudete muset „do Kramera“. Vše si bohatě užijete v šedivém paneláku na Horním náměstí.

Přesněji mohli byste si užít, kdyby neortodoxní návrh proměny mezi Opavany nechvalně proslulého baráku v moderní dominantu města v soutěži na jeho zlidštění uspěl. To se však nestalo, porotě se nelíbilo ani zvýšení stavby, ani údajná neproveditelnost projektu. Panelák postavený v poválečné době s cílem vyřešit vybombardovanou zástavbu centra chtělo pět převážně pražských architektů (Igor Kovačevič, Yvette Vašourková, Věra Šatochinová, Jan Pačka a Zuzana Kuldová) otevřít veřejnosti, a to umístěním vyhlídkové terasy, která by fungovala jako prodloužení veřejného prostoru města, tedy jako levitující náměstí.

Nová vyhlídka Opavy by vznikla na úrovni čtvrtého podlaží vyjmutím třech středních pater bytového domu. Monumentalitu celého objektu autoři podpořili navýšením hmoty o dvě bytová podlaží. „Snížení domu a zakomponování jeho struktury do výšky srovnatelné s okolní zástavbou se jevilo jako nejjednodušší řešení,“ řekli Deníku Kovačevič s Vošourkovou. Tímto krokem bychom ale podle nich uznali, že neumíme pracovat se svojí komplikovanou minulostí, a že se dopouštíme stejných chyb jako doby před námi, které nerespektovaly historický vývoj.

„Odmítáme romantické řešení, ve kterém bychom fasádu domu jen zkrášlili zářivějším odstínem či jinými módními prvky. Cítíme odpovědnost nejen vůči své profesi, ale hlavně vůči veřejnosti,“ dodala Vašourková s Kovačevičem. Ze stavby, která je považována za viníka dnešní rozporuplné podoby centra, prý chtěli udělat její novou dominantu.

Architekti: Městu asi nešlo o to obohatit veřejný prostor

Projekt nazvaný Levitující náměstí, který si část Opavanů přejmenovala na Dům s dírou, a kterým chtěli architekti studia MOBA udělat z panelového domu na Horním náměstí v sousedství Hlásky novou ikonu centra, v Opavě stát nebude. Se svou, na místní poměry nevídanou snahou proměnit masivní socialistickou stavbu v moderní víceúčelový dům u poroty neuspěli. Šest pater vysoký panelák totiž ještě o dvě patra navýšili. Porota se proto návrhem nezabývala. O tom, co si o názoru poroty na jejich návrh myslí, i o soutěži samotné jsme si povídali s dvěma z pěti autorů projektu, Igorem Kovačevičem a Ivette Vašourkovou.

Projekt Levitující náměstí porota mezi nejlepší nevybrala ani nijak neocenila. Sdělil vám zástupce poroty nebo Magistrátu města Opavy proč?

Ano, bylo nám sděleno, že náš návrh na Horní náměstí neobstál z důvodu jeho navýšení, což porota uvážila za neakceptovatelné řešení a dále se již návrhem nezabývala. Zjistili jsme, že zřejmě nešlo o to obohatit městský prostor, podpořit jeho specifický charakter, ale jen se zbavit minulosti novou fasádou. Náš projekt nechtěl potlačit historii domu ani města. Naopak s minulostí jsme se rozhodli pracovat tak, že poukážeme na schopnost celé společnosti vyrovnat se s ní a vyzdvihnout její přednosti. Dům fyzicky nastavujeme, ale odebráním třech pater v jeho středu ho transformujeme. Ve velké hmotě otevíráme okno, což pocitově zmírňuje jak jeho výšku, tak mohutnost. Rozdíl mezi sedmi a devíti patry je nepatrný, přitom ale rozdíl mezi čtyřmi a šesti patry je obrovský. Takže škoda, že se porota návrhem nezabývala v tomto duchu.

Náměstek primátora a člen poroty Pavel Mališ se pro náš deník vyjádřil, že nad vaším návrhem se příliš nezamýšleli. Řešení je prý technicky neproveditelné a muselo by se jednat o novostavbu.

Dnes je těžké tvrdit, že je něco neproveditelné. Konkrétně náš návrh lze jednoduše vyřešit položením dostatečné velkých I profilu nebo svařovaných nosníků, které jsou umístěny v místech nosných stěn budovy. Samotná nástavba dvou podlaží je dnes běžná, jak třeba u historických objektů, tak i panelových staveb. I za cenu, že jsme odstranili tři patra středního domu, je celkový nárůst obytné plochy v objektu o 430 metrů čtverečních. Důležitá je ale otázka, co dům pro centrum města přináší ze sociálního hlediska, jaké hodnoty může architektura generovat. Podívejte se na panelovou výstavbu, kolik nás dnes stojí zateplování fasád, výměna oken a řada jiných detailů, přitom uniká podstata, kde kvalitu netvoří barva fasády, ale celkový charakter prostředí, využití veřejných prostranství, ulic atakdále. Mohli bychom trošku pozapomenout na nejlevnější a částečná řešení. Ať nás svět nevnímá jako postkomunistickou zemi, ve které je nejdůležitější dělat levné věci, které v podstatě jen ukrývají problém. Nežijeme již v devadesátých letech.

Vernisáže 25. března v bývalém kostele svatého Václava v Opavě, kde byly veřejnosti představeny všechny návrhy účastnící se soutěže, jste se neúčastnili. Z jakého důvodu? Byli jste vůbec pozvaní?

Ano, ale bohužel jsme měli následující den setkání v Brně, takže jsme si nemohli dovolit být mimo ateliér celý týden. Velmi rádi bychom se dozvěděli, jaký mají občané Opavy názor na naše řešení, snad je v rámci výstavy umožněno připomínkovat návrhy ze strany veřejnosti.

Opavský architekt Jan Kovář narážel v souvislosti s vaším návrhem na moderní pařížskou čtvrť Le Defánce. Jak jste vůbec k finální podobě domu dospěli a čím jste se inspirovali?

O daném srovnání s La Defánce jsme nikdy neuvažovali. Projekty si nejsou podobné záměrem, natož polohou, měřítkem, formou či významem. Dominantou La Defánce je novodobý oblouk. Čtvrť leží na hlavní ose a představuje bránu do města. Navíc je to administrativní centrum na kraji města a my řešíme vyhlídku v bytovém domě v centru města. Odkazujeme na bytový objekt Mirador z 90. let 20. století od studiaMVRDVv Madridu, kde je ve vyšších patrech domu navržen otevřený prostor přístupný jeho obyvatelům. Inspirace také sahá ke koncepci vertikálních měst, kterými se zabýval například francouzský architekt Le Corbusier ve 20.a 30. letech minulého století. Šlo o interiérové ulice nebo veřejné využití střech. Inspirací nám byla také práce architektů Smithsonových a jejich ulice ve vzduchu z 50. let.

Kdo z vašeho týmu se na návrhu nejvíce podílel a jak při tvorbě takového projektu pracujete?

Je to práce celého týmu MOBA, zejména našich mladších kolegů Zuzany Kuldové, Jana Pačky, Věry Šatochinové a nás dvou. Ve stejném duchu pracujeme na všech projektech. Architekt netvoří nikdy sám. Projekty vždy vznikají při vzájemných diskuzích. Náš tým je složen z architektů, historiků a umělců. Dané uskupení se postupně rozvíjí a souvisí i s naší druhou aktivitou CCEA (viz rastr. Pozn. red.). Snažíme se propojovat architekturu s jinými uměleckými obory, teoretickými i praktickými a bojovat s domněnkou, že stavění je nejpodstatnějším posláním architektury. Vrámci soutěží je pro nás důležitější názor, spolupodílení se na vytváření společenských hodnot než příslib realizace.

Jaké realizace už má váš tým za sebou a co připravujete?

Jedna z našich prvních realizací je Pražský Dům Fotografie. V rámci práce na projektu se vytvářela i samotná instituce. Spolu s klientem jsme formulovali její program, definovali její charakter a identitu. Jednalo se o adaptaci dvou podlaží neoklasicistníhodomu v centru Prahy. V současné době probíhají jednání s městem Kraslice. Věříme, že se nám podaří zrealizovat soutěžní projekt Krajinné náměstí pro město Kraslice, které propojuje město s okolní krajinou. Jednalo by se o náměstí regionální dimenze. Děláme řadu dalších věcí, většinou pro soukromé klienty.

Poslední otázka se týká soutěže na proměnu bloku domů na Dolním náměstí, ve které váš návrh dostal cenu poroty. Ideová soutěž prý umožňuje městu nakládat s projekty podle svého. Víte o tom, že náměstek primátora Pavel Mališ uvažuje udělat z vybraných projektů jakýsi závěrečný kompilát?

Je to ukázka, jak je dnes ceněna práce architektů. Je to výsledek dvacetiletého úsilí České komory architektů, která nedovoluje mladým architektům účastnit se soutěží, dokud nesloží zkoušku ze stavebního práva, které se jinak říká autorizační zkouška a ve stejnou dobu neprotestuje proti počínání pana Mališe. Pokud je samozřejmě pravdivé vaše tvrzení, že se pan Mališ připravuje zneužít návrhy. Znamená to tedy, že z našeho návrhu se využije myšlenka podloubí, ne však již třeba forma loubí a podobně. Svědčí to o posunu smyslu soutěží. Z vítězných projektů, které se mají stát podkladem pro realizaci, probíhající za dohledu vybraného architekta, se stávají inspirační zdroje pro realizátory a výsledná směsice, byť bravurních idejí, vlastně poztrácí tolik hledaných kvalit, chybí jí jedinečnost a jasný charakter.

O autorech projektu a MOBA studiu

Yvette Vašourková a Igor Kovačevič se podle svých slov věnují architektuře jak v praktické, tak v teoretické rovině. Jsou spoluzakladateli platformyMOBA( www.moba.name) a neziskové organizace Centre for Central European Architecture (www.ccea.cz). Podporují architekturu a architektonické myšlení ve středoevropském prostoru se snahou hledat nejen svou vlastní architektonickou identitu. SlovoMOBAje původem ze staroslověnštiny a znamená vzájemnou spolupráci. MOBAStudio Praha je platforma pro architekturu. Její členové prý ve svojí práci nově definují poslání architekta, ne jako dodavatele výkresů a plánů, ale jako člověka spoluodpovědného za prostředí, ve kterém žijeme. V platforměMOBApůsobí architekti, historici, teoretici a umělci. Igor Kovačevič si myslí, že v architektuře chybí trochu odvahy a experimentování. „Stavíme toho spoustu, ale experiment nám dnešní rychlá doba nedovoluje. To je podle mě hlavní rys dnešní doby,“ řekl už před dvěma lety.

Autor: Jiří Korbel

12.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Exoti na prodej.
AUTOMIX.CZ

Exoti na prodej: O těchto autech jste určitě nikdy neslyšeli. Ale můžete je mít

Ilustrační foto.

Pusťte mě do bazénu nebo se zabiju, vyhrožoval muž

Bolatice hyzdí areál bývalého JZD

Obec Bolatice by chtěla zchátralý areál bývalého JZD a nyní družstva Opavice revitalizovat. Vedení obce už dokonce podalo předběžnou žádost o dotaci.

Nápady pro město se rozjedou i letos

Občané Opavy se i letos mohou aktivně zapojit do přetváření města k obrazu svému.

VIDEO: Lidl v Hlučíně zavírá. Na totální výprodej se stála dlouhá fronta

/FOTOGALERIE/ Totální výprodej - jde to i klidně a kultivovaně, ukázali obyvatelé Hlučína. Lidé v chladném počasí spořádaně stáli v dlouhé frontě. Ostraha si libovala.

Benefity: slušný plat, práce z domu, kurz odvykání kouření nebo akcie

Firmy, které hledají nové zaměstnance, musejí často počítat s tím, že kromě slušného výdělku budou muset nabídnout i zajímavé zaměstnanecké výhody (benefity). Jaké? Třeba firemní školku pro děti svých pracovníků či příspěvek na odvykání kouření nebo snižování váhy.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>