Nové zákony na ně například uvalily povinnost platit kauci, která může jít až do statisíců. Za porušení by jim hrozila až pětimilionová pokuta. Výrobci a distributoři lihu ho pak smějí prodávat jen registrovaným distributorům a konečným prodejcům.

Jinou, pro mnohé už konečnou ránou poté bylo nedávné zavedení povinnosti instalovat vysoce kvalitní kamerový systém ve výrobnách alkoholu. Další mnohasettisícová investice, kterou sice v klidu zvládnou větší podniky, ale pro menší likérky to už může být definitivně likvidační krok. Se všemi těmito problémy se potýkají i firmy na Opavsku.

V Lihovaru a likérce Velká Polom například stále funguje pěstitelské pálení a lihovar, ale výrobní pásy likérky stojí.

„V likérce máme už od prosince pozastavenou výrobu a prodáváme zásoby, které jsme si nadělali na dva roky dopředu. Čekáme a uvidíme, co bude dál," říká jednatel společnosti Marcel Černík a dodává: „Je to samozřejmě kvůli penězům. Nejdříve ta kauce a teď by ty nové kamery taky přišly na minimálně šest set tisíc."

Potřebné finance tu ale zatím nikterak horečnatě neshánějí. Jako spousta jiných obdobných podniků čekají, zda se dle mnohých zcela nesmyslný zákon nezmění a nezruší.

Ustláno na „likérových růžích" momentálně ale nemají kupříkladu ani ve štítinské likérce Herba Alko. „Přežíváme těžce, ale zatím jedeme. Máme zaplacenou i kauci a teď čekáme na registraci. Je ovšem smutné, že my musíme vynakládat tolik peněz za podobné záležitosti a přitom se k nám donesly informace, že černé palírny už jedou zase vesele dál.

Poznáme to i podle toho, že když jezdíme po různých podnicích, tak tam, kde běžně brávali třeba po kartonech, teď berou kupříkladu jen jednu láhev. Mají pravděpodobně zdroj jinde," upozorňuje na nedostatky v systému jednatel společnosti Herba Alko Slavoj Hřebíček.

Nejeden kritik projektu kamer ve výrobnách alkoholu mimo jiné poukazuje na fakt, že instalovat v oficiálních likérkách drahé kamery s vysokým rozlišením, které by měly on-line spojení s dozorčími orgány a uchovávaly záznamy, je hloupost. Když už by totiž někdo vyráběl „pančovaný" alkohol, bude tak dělat někde potajmu ve sklepě a ne ve značkové továrně.

Stejně jako velkopolomská, tak i štítinská likérka se pohybuje, co se obratu týče, prakticky na podobných hodnotách jako dříve. Největší vrásky a potíže jim tak dělají zmíněné nové zákonné povinnosti. Přesto je ale podle Slavoje Hřebíčka poznat dopad metanolové kauzy i na přístupu a přísunu zákazníků. A to přesto, že žádná ze zdejších likérek neměla s případem nic společného.

V Opavě byl ovšem nalezen před časem sklad metanolu a média ihned udělala ze slezské metropole centrum všeho zla. „Máme problémy pokaždé, když řekneme, že jsme odsud. Trvá to už od té reportáže Opava město smrti. Když teď někam přijedeme a řekneme eventuálním odběratelům, že jsme firma z Opavska, tak na nás reagují: Opava? Tak to raději ne, díky," popisuje situaci Slavoj Hřebíček.

Jaká bude budoucnost likérek na Opavsku, a zda bude vůbec nějaká, se zatím nedá ani podle jejich zástupců s jistotou říct. Prozatím jen čekají a doufají v lepší časy.