Poradit si s hasičským vozem ve smyku, pomoci člověku uvězněnému v rozvodněné řece nebo jízda v obtížném horském terénu. To všechno jsou dovednosti, které potřebují hasiči na obou stranách česko–polské hranice. Díky projektu přeshraniční spolupráce mohli nejen tyto dovednosti nacvičovat společně. Scházeli se také na work᠆shopech a učili se jazyk potřebný k případným zásahům na druhé straně hraniční čáry.

„Bezpečné pohraničí“ bylo na severu Moravy a ve Slezsku pro hasiče rovněž příležitostí k pořízení zásahové techniky a technických prostředků v celkové hodnotě asi 19 milionů korun. Projekt, spolufinancovaný z programu Interreg V A Česká republika – Polsko, vychází z dlouhodobé spolupráce hasičských sborů podél česko-polské hranice. Je unikátní také tím, že pokrývá území o rozloze 47 000 km², ve kterém žije více než 7,1 milionu obyvatel. Jeho ukončení přitom určitě neznamená konec spolupráce českých a polských hasičů.

Klíčové aktivity

Partnery projektu jsou profesionální hasičské sbory na obou stranách společné česko-polské hranice: Vojvodská velitelství státní požární ochrany v Opoli, Wroclawi a Katovicích a Hasičské záchranné sboryLibereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Pardubického kraje, Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje.

Posilují komunikaci a sdílení dat, pomáhají si při hašení požárů, při záchraně u dopravních nehod, záchraně osob z vody nebo spolupracují při technických zásazích – jako třeba záchrana z výšek a hloubek nebo zásahy při úniku nebezpečných látek. „V rámci těchto klíčových aktivit byly a jsou realizovány společná pracovní setkání, výcviky a cvičení, konference i jazykové kurzy. Připravovaly se společné metodiky pro práci hasičů při mimořádných událostech a v neposlední řadě byla pořizována nová technika a technické prostředky,“ říká Marek Gašparín, vedoucí pracoviště Evropských fondů a zahraniční spolupráce HZS Moravskoslezského kraje.

Podívejte se na Mapu projektů EU.

Přeshraniční spolupráce je velmi důležitá, v paměti máme jistě všichni řadu společných zásahů při povodních nebo velkých požárech. „Projekt výrazně zvýší úroveň připravenosti hasičů na obou stranách hranice, a to nejen po stránce odborné, ale i technické připravenosti. Nezanedbatelné je vzájemná výměna dobrých i špatných zkušeností. Díky setkávání víme, jakým způsobem pracují naši polští kolegové, “ pokračuje Marek Gašparín.

V rámci projektu vznikly nové kanály pro vzájemnou komunikaci. Jde například o teleinformační systém, který umožňuje výměnu informací v krizových situacích mezi centry krizového řízení a také společné řízení zásahů.

Projekt v číslechZdroj: Redakce

Cvičili na skalách i ve vodě

HZS Moravskoslezského kraje se podílel na řadě aktivit projektu. Například na společném výcviku českých a polských hasičských lezců na Vítkovsku nebo praktickém výcviku českých a polských hasičů na řece Ostravici a Slezské Hartě. Ten byl zaměřen na záchranu osob z tekoucí i stojaté vody. Češtíi polští hasiči procvičovali a zdokonalovali své řidičské znalosti na polygonu bezpečné jízdy v Ostravě, kde absolvovali výcvik jízdy v terénu a jízdy za ztížených podmínek.

HZS Moravskoslezského kraje byl rovněž organizátorem dvoudenní mezinárodní konference, které se zúčastnilo více než sto profesionálních hasičů a zástupců velkých distribučních firem z ČR a Polska a jejímž tématem byla příprava na případný „blackout“. „Konference se zaměřila na nouzové zásobování elektrickou energií v případě velkého výpadku dodávek elektřiny, na což není řada strategických a distribučních firem včetně firem v Moravskoslezském kraji dostatečně připravena. Chybí jim především vlastní zdroje nouzového napájení,“ uvedl ve svém vystoupení ředitel HZS Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček.

Zatímco hasiči v Moravskoslezském kraji mají své stanice na blackout víceméně připraveny, dotazníkový průzkum ukázal, že pouze 27 procent důležitých subjektů má vlastní náhradní zdroj a jen 20 procent je schopno zajistit si provoz klíčových činností po dobu delší než 24 hodin.

Evropské fondy pomáhají přes hraniceZdroj: Redakce

Vladimír Vlček: Chuť pokračovat v projektech je na obou stranách hranice

 Prostředky čerpané z Evropských fondů díky řadě operačních programů představují významný zdroj financí pro české hasiče. „Umožňují nám pořizovata obnovovat zásahovou techniku, zdokonalovat znalosti, odbornost a další,“ říká ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje brigádní generál Vladimír Vlček.

Vladimír Vlček, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského krajeZdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Hasičské sbory na obou stranách hranice spolupracují již dlouho, projekt Bezpečné pohraničí není prvním. Co bylo jeho největším přínosem?
Současná spolupráce sborů, což naznačuje i název samotného projektu, který byl pilotní a zúčastnilo se ho pět sborů z krajů ČR a tři z polských vojvodství. Úspěšný byl i proto, že spolupráce probíhá v daném režimu i v denním styku. My vyjíždíme do Polska při zásazích blízko hranic a Poláci zase pomáhají nám.

Bylo by možné projekt uskutečnit bez dotace z evropských fondů?
Prostředky EU, které máme možnost čerpat v rámci operačních programů ČR nebo programů přeshraniční spolupráce INTERREG, představují významný zdroj financí pro české hasiče. Tyto finance nám umožňují pořizovata obnovovat zásahovou techniku a technické prostředky nebo nám umožňují zdokonalovat naše znalosti a odbornost. Z „evropských“ peněz se spolufinancuje i výstavba nových hasičských stanic. V září letošního roku byla například zahájena výstavba zcela nové centrální hasičské stanice v Novém Jičíně a kdyby nebylo peněz z EU, nebylo by vybudováno Integrované bezpečnostní centrum MSK, které letos slaví 10 let od svého otevření. Co se týče samotného projektu Bezpečné pohraničí, bez prostředků EU by ho nebylo možné realizovat.

Pomohla při cvičeních příbuznost obou jazyků? Je při součinnosti jazyková znalost klíčová?
Určitě. Naštěstí oba příhraniční regiony si rozumějí, zvláště naši hasiči sledovali a sledují polské televizní vysílání, v rámci předchozího projektu byl dokonce vydán česko-polský slovník z oblasti požární ochrany. Slovíčka se učili například velitelé stanic, kteří bývají nejčastěji veliteli zásahů, operátoři na operačním středisku a další příslušníci HZS MSK i polských profesionálních hasičů. Projekt Bezpečné pohraničí zahrnoval i oblast ja zykové připravenosti, vybraní příslušníci HZS Moravskoslezského kraje absolvovali třídenní intenzivní kurz polštiny. Šlo zejménao naše příslušníky z krajského operačního a informačního střediska, kteří v případě nutnosti přeshraniční spolupráce jako první komunikují a předávají si informace s polskými kolegy.

Zapojily se do projektu i další složky Integrovaného záchranného systému?
Některých dílčích aktivit se vedle českých a polských profesionálních „státních“ hasičů účastnily i jednotky sborů dobrovolných hasičů, které se na obou stranách hranice výrazně podílejí na likvidaci různých typů mimořádných událostí. V Moravskoslezském kraji se sbory dobrovolných hasičů například účastnily výcviku likvidace lesních požárů nebo výcviků záchrany osob ze stojaté a tekoucí vody. Kolegové z Policie ČR, Zdravotnické záchranné služby a Vodní záchranné služby Českého červeného kříže se opakovaně účastnili výcviků záchrany osob z vody, které se každoročně konají na Slezské Hartě. Tam každým rokem jezdíi několik polských jednotek hasičů.

Další obdobné projektyZdroj: Redakce

V rámci projektu došlo i k zakoupení techniky. O která zařízení či přístroje konkrétně šlo?
V případě HZS Moravskoslezského kraje jsme například pořídili 179 kusů nových dýchacích přístrojů v hodnotě 21 milionů korun. Dále jsme měli možnost pořídit nové radiostanice, lezecké vybavení, nové lodě s JET motory nebo videokonferenční technologii do objektu Integrovaného bezpečnostního centra MSK.

Počítá se v budoucnu s dalšími podobnými akcemi?
Samotný projekt Bezpečné pohraničí bude končit až v polovině příštího roku. Nicméně již nyní s kolegy diskutujeme a probíráme možnosti další projektové spolupráce. S našimi polskými kolegy ale nespolupracujeme jenom v rámci programu INTERREG CZ-PL. Letos v lednu byl například úspěšně ukončen jiný mezinárodní projekt s názvem EASeR, kterého se vedle HZS Moravskoslezské kraje účastnili i naši kolegové z Itálie a Polska. Jeho cílem bylo zvýšení efektivity nasazení specializovaných týmů pro záchranu osob ze zřícených budov. Chuť pokračovat v realizaci obdobných projektů je na obou stranách hranice.

 Kde fondy EU pomáhajíZdroj: Redakce