Společnost Bohemia Marten Plus je bezpečnostní agentura. Aktuálně na vítkovské pobočce úřadu práce shání vhodného člověka, který by byl zaměstnán jako ostraha prodejny jednoho z obchodů ve Vítkově. Sehnání vhodného kandidáta se však rovná malému zázraku.

Martina Šromová, která má ve firmě na starosti nábor nových zaměstnanců, ovšem zároveň tvrdí, že se zdaleka nejedná pouze o vítkovský problém.

„Je to celorepubliková záležitost. Nové pracovníky je těžké nabrat také v jiných regionech. Celkově si myslím, že se lidem pracovat nechce. Jestliže se bavíme třeba o ostraze prodejen, kde jsou dvanáctihodinové směny, tak si zaměstnanci už po pěti hodinách stěžují, že je bolí nohy a podobně,“ komentovala.

Odchází i po pár dnech

Na nechuť k práci podle Martiny Šromové poukazují i další faktory.

„Lidé končí třeba po dvou dnech. Paradoxní je, že do podkladů nutných k tomu, aby mohli začít pracovat, investují okolo 2 500 korun a neabsolvují pak ani dvě zaškolovací směny. Nevydělají si tak ani na to, aby si zaplatili to, co museli investovat. Řadě lidí to ovšem nevadí. Nemotivují je ani různé benefity od klienta, od naší společnosti, za zachráněné zboží a tak dále,“ pokračovala Martina Šromová, která pro celou situaci našla ještě jedno vysvětlení: „Vítkov je specifický i svou místní romskou komunitou. Někteří jedinci způsobují problémy na prodejnách. Ostraze neváhají vyhrožovat s tím, že si na ni počkají venku. Lidé pak o tuto práci nemají zájem i z těchto důvodů.“

Organizují i svozovou dopravu

Větší počet pracovníků by uvítal také jeden z největších výrobců hydraulických a průmyslových hadic na světě – Semperflex Optimit z Oder, kam za prací dojíždí řada lidí z Vítkovska.

„Celkově je na trhu práce nedostatek pracovní síly. Nezaměstnanost je historicky na nejnižší úrovni. Provádíme nábor zaměstnanců ze všech dostupných lokalit. Máme několik desítek zaměstnanců, kteří dojíždí z Vítkovska. Jako zaměstnavatel jim přispíváme na dopravu do zaměstnání. Od letošního roku organizujeme svozovou dopravu z Ostravy, kde jsme zesílili náborové aktivity,“ poznamenala manažerka lidských zdrojů společnosti Monika Solnická. Oderský podnik se snaží lákat i na různé benefity.

„Naše firma nabízí zajímavé finanční ohodnocení a mnoho benefitů, kterými se snažíme stabilizovat zaměstnance. Vedení firmy není lhostejné, v jakém prostředí zaměstnanci pracují, proto je kladen velký důraz na bezpečnost pracovních činností, prostředí a na pravidelnou informovanost zaměstnanců na všech pracovních pozicích,“ doplnila.

Značné rozdíly v nezaměstnanosti

V březnovém vydání Vítkovského zpravodaje Jana Gebrianová z pobočky úřadu práce ve Vítkově pečlivě referuje o nezaměstnanosti v loňském roce.

„Během roku 2017 byl počet volných pracovních míst zhruba o třetinu vyšší než v roce 2016 a zaměstnavatelé v některých oborech sháněli zaměstnance jen s velkými obtížemi. K výraznému zlepšení situace na trhu práce na Vítkovsku přispělo i to, že během roku nenahlásil žádný zaměstnavatel hromadné propouštění a žádný významnější zaměstnavatel neukončil svou činnost,“ uvedla Jana Gebrianová a ještě dodala: „Dokonce i většina absolventů našla své pracovní uplatnění. V průběhu roku byl jejich počet v evidenci stabilní, okolo 40 absolventů. Koncem roku 2017 byl celkový počet evidovaných uchazečů na Vítkovsku 721, to je o 182 méně než ve stejném období v roce 2016.“

I když s výjimkou Svatoňovic ve všech městech a obcích Vítkovska došlo k procentuálnímu poklesu, v oblasti jsou velké rozdíly. Zatímco v Melči nebo Březové nezaměstnanost spadla pod pět procent, v případě Radkova, Kružberku, Svatoňovic anebo Čermné ve Slezsku pokořila desetiprocentní hranici. U posledně jmenované obce šla dokonce přes patnáct procent.

Situace se výrazně změnila

Současný místostarosta Vítkova Oldřich Huška pamatuje časy, kdy při výběrových řízeních na pracovní pozice městského úřadu bylo možno vybírat z několika desítek uchazečů. Dnes je ovšem realita úplně jiná.

„Není to přitom doba tak vzdálená. Je to nějakých osm let zpátky. Vzpomínám si, že na jedno volné místo se hlásilo i 33 lidí. Pravidelně se jich o práci ucházelo kolem dvaceti zájemců. Hovoříme o kvalifikovaných zaměstnancích. Nalézt takové pracovníky je nyní problém. Jestliže by před osmi lety projevilo zájem o volnou pozici kolem dvaceti lidí, dnes to je jeden člověk anebo se dokonce nepřihlásí nikdo,“ přibližuje Oldřich Huška, jenž ve Vítkově žije třiapadesát let a místní poměry dobře zná: „Každý den v rozhlase slýchávám, že práci nabízí Conrop, budišovské lisovny a řada dalších firem, co potřebují pracovní sílu do výroby. Problém je i v tom, že sociální dávky jsou nastaveny tak vysoko. Jestliže má někdo tři a více děti a na dávkách dostane mezi 19 až 20 tisíci, je jasné, že do práce, kde by si vydělal 17 tisíc, nenastoupí. Nevyplatilo by se mu to.“