Moravskoslezský kraj je druhým v počtu nakažených osob. Čemu to přisuzujete?
Nesmíme zapomínat na to, že náš kraj je jedním z nejlidnatějších krajů v republice, to je jedna skutečnost. Druhým faktem je to, že jsme jedním z krajů, který také nejvíce testuje. Každodenně vydáváme statistiky týkající se vývoje počtu nakažených osob v kraji, takže platí, že když hodně svítíte, tak taky hodně uvidíte. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí se snažíme situaci zodpovědně a pravidelně vyhodnocovat a tomu odpovídají také přijímané opatření kraje.

Velkou komplikací byla hromadná nákaza v Alzheimercentru Ostrava a v Domově pro seniory Iris v Ostravě. Jak jste se s touto skutečností vypořádali?
Nevím, jestli lze mluvit o komplikacích, spíše je nutno na tu situaci nahlížet jako na první případy většího výskytu onemocnění v pobytových službách v kraji. Od začátku jsme se snažili podpořit organizace v rámci našich kompetencí. Poskytli jsme ochranné pomůcky a snažili se poskytovat také další formy pomoci, počínaje zmíněnými pomůckami, až po možnost konzultovat přijímaná opatření v návaznosti na COVID.

Hejtman MS kraje Ivo Vondrák při rozhovoru pro Deník, srpen 2020 v Ostravě.
Hejtman a lídr ANO v kraji Vondrák: V Polsku uhlí nekoupíme, sami ho nemají dost

V našem kraji je celkem 120 zařízení pro seniory, které mají více než 8600 klientů a 9711 zaměstnanců. Kraj se jako první rozhodl, že projdou rychlostesty…
V první vlně testování jsme se rozhodli testovat tu nejrizikovější cílovou skupinu, tedy seniory. V návaznosti na nařízení ministerstva zdravotnictví jsme otestovali i zaměstnance těchto služeb a  nákaza nebyla potvrzena ani u klientů a ani u zaměstnanců těchto služeb. Testovat hodláme dále po vyhodnocení vývoje situace. Kolega náměstek hejtmana Lukáš Curylo, je zároveň ředitel Charity ČR a z naší komunikace vyplynula i potřeba testování pracovníků terénních a ambulantních sociálních služeb a také pracovníků zařízení fungujících mimo režim sociálních služeb. Jedná se o domovy s pečovatelskou službou, komunitní domy nebo např. domy s byty zvláštního určení a jiné domy převážně vyhrazené a určené k sociálnímu bydlení pro osoby 65+.

Kraj spustil portál Spolu to dáme, kde lze nabízet a využívat dobrovolnickou pomoc. Jak se tato aktivita osvědčila se, jaké jsou konkrétní výsledky?
Zatím využilo aplikaci více než 300 dobrovolníků a evidujeme na 200 žádostí o pomoc. Web od jeho spuštění navštívilo přes 12 tisíc uživatelů. Nejvyhledávanější oblastí je zajištění nebo šití roušek, nákupy, doučování a hlídání dětí.

Každá pomoc je v tomto velmi náročném období vítaná, kraji se nabídla řada podniků, firem i dobrovolníků, kteří poslali dezinfekční prostředky, roušky, respirátory, chodí nakupovat seniorům atd. Co vám tyto aktivity ukázaly?
Tyto aktivity jednoznačně ukazují, že je na tom naše občanská společnost více než dobře a občanům kraje není cizí smysl pro pomoc svým spoluobčanům. Současná krizová situace nám jasně ukázala možnosti vzájemné spolupráce napříč doposud nespojovanými, nebo minimálně nevyužívanými oblastmi. Propojení sféry podnikaní a sociální oblasti je jedinečné. Měli bychom udělat všechno proto, aby tato obrovská vlna solidarity a spolupráce vydržela i mimo nouzový stav. Je na místě všem, kteří se rozhodli pomáhat, velmi poděkovat za jejich obětavý přístup při řešení situací spojených s šířením nákazy COVID.

Máte už představu, jak silně dopadne koronavirová pandemie na oblast sociálních služeb. Bude péče o klienty v různých zařízeních složitější a náročnější? Co se bude muset změnit obecně?
V tuhle chvíli je složité předvídat negativní dopady pandemie na sociální služby. Je otázka, co náklady jednotlivých opatření udělají se státním rozpočtem na následující rok, a od toho se například bude odvíjet výše fi nančních prostředků na fi - nancování sociálních služeb. Bude zřejmě zapotřebí vyhodnotit jednotlivá bezpečnostní opatření směrem k rizikovým cílovým skupinám a zamyslet se nad tím, jestli některá z nich nezdržet např. směrem k našim seniorům v sociálních službách. Obecně budeme muset počítat s tím, že se pandemická situace v podstatě může kdykoliv opakovat a tonu přizpůsobit také plánování návazných, zejména zdravotnických, služeb.

Politik Josef Babka při rozhovoru pro Deník.
Lídr krajské KSČM Josef Babka: Ukončit těžbu uhlí v roce 2022 není možné!

Pozice náměstka hejtmana je jednou z těch, která nedovoluje například práci z domu. Jak se liší váš současný pracovní den od těch před vyhlášením stavu nouze a jak prožíváte dny související s mnoha omezeními a nařízeními, na která jsme nebyli zvyklí?
Jako vždycky se snažím svůj čas rozdělit rovnoměrně mezi povinnosti vyplývající z pozice náměstka hejtmana a místostarosty obce. Situace je teď složitější v tom, že pravidelné zasedání krizového štábu hejtmana si vyžaduje moji přítomnost, a stejně tak i proces plánování dalších návazných kroků, takže společně s kolegy z odboru sociálních věcí krajského úřadu věnujeme maximální energii na realizaci nutných opatření, které mají zajistit potřeby jak klientů sociálních služeb, tak jejich poskytovatelů. Z toho vyplývá, že mnohem více času trávím na krajském úřadu a věnuju se tomu, co je třeba v návaznosti na uvedené udělat.

I na současné situaci se dají najít nějaká pozitiva, jako je větší solidarita, ohleduplnost, nutnost pomáhat nejohroženějším aj. Může nás světová pandemie například i k něčemu pobídnout, donutit k zamyšlení, větší pokoře?
Budeme si vážit více svého zdraví? Myslím, že jsme si všichni v posledních dnech uvědomili, že zdraví není samozřejmost, ale je to něco, co si musíme chránit. V dnešních dnech jasně vidíme, že svým jednáním máme velký vliv i na zdraví ostatních obyvatel, zejména těch nejohroženějších. V tomto ohledu budeme, myslím si, přistupovat ke svému životu a životu ostatních mnohem ohleduplněji, nebo bychom alespoň měli.