„Proč se honit? Stejně přijedou všichni!“ říká David ve dvorním traktu ve Zborovské ulici č. 7 v ostravském centru. Starší ročníky to tady znají pod socialistickým jménem Obnova, vždyť je to též nejstarší pneuservis ve městě! Má ho prakticky zděděný po svém tátovi Josefovi, vyučeném vulkanizérovi, neboli „gumaři“.

„Já jsem původně tesař - stolař. Teď už se zničenými zády, jak se furt ohýbám,“ pokračuje šéf provozovny. V té má k ruce Denise a Ondru (zastávajícího v případě nutnosti také post opraváře aut) a tři místa na přezouvání.

Pracují nicméně jen na jediném zvedáku, protože všude okolo jsou štosy uskladněných pneumatik klientely.

„Gumy na dobrých čtyři sta aut na skladě a s výměnou letních na zimní jsme někde před půlkou,“ uvádí David předposlední pátek v říjnu. To otevírá v osm ráno a postupně přijímá patnáct zákazníků. Poslední přijíždí okolo čtyř hodin odpoledne Jana s Dacií Duster a asi za dvacet minut pneuservis končí. Chystá víkendovou směnu.

„Je hlavní sezona, takže tu děláme i soboty od osmi do dvanácti,“ upozorňuje provozovatel s tím, že většina klientů bývá objednaná předem. Což pro ně znamená úsporu času. Objevují se ale i řidiči bez domluvy, kteří musí čekat. Někdy mají takový nápor, že uvnitř dvorku pomalu nejde auto otočit. Nemluvě o prostoru k parkování.

„Chytří začínají přezouvat koncem září, poslední jezdí, když sněží. Jak spadne sněhová vločka, je konec světa!“ tvrdí David. I na jeho práci se odráží situace s čínskou nákazou – lidé už zjara protahují „přezouvací“ období ze dvou na tři měsíce. „Jako by nikdo nikam nespěchal, firmy zavřené, zaměstnanci na homeofficech,“ dodává.