Ne však docela. Iniciativu převzali soukromníci a malé pivovary. Milovníci zlatavého moku si tak mohou dopřát Rohana z nedalekého Rohova, Slezana z Leskovce, Raduňské pivo, kolekci piv z Panského mlýna nebo Opavský škopek z Nové Sladovny.

Minipivovary z Opavska ale experimentují také s různými druhy piv a příležitostně se blýsknou speciální várkou.

„Specializujeme se na ječmenné, spodně kvašené pivo českého typu. Základním produktem jsou světlé (nefiltrované a nepasterizované) kvasnicové ležáky ve stupňovitosti 11, 12, 13 pod jednotným názvem Slezan. Vaříme taktéž pivní speciály jako medová, višňová a švestková piva a piva vyšší stupňovitosti.

Zákazníky pravidelně informujeme, jaká novinka je na čepu. Naším cílem je udržet tradici českého piva a nabídnout příznivcům či milovníkům zlatavého moku pivo, které se odlišuje svou originalitou a splňuje všechny předpoklady přírodního produktu," říká sládek pivovaru Slezan René Binar.

Právě kvalitní suroviny a pečlivý postup bývají hlavními devizami jednotlivých minipivovarů.

Místní piva si našla cestu ke svým konzumentům

Výroba piva je jedna věc, distribuce věc druhá. Většinou má každý minipivovar vlastní provozovnu, ve které nápoj nabízí. Například Rohan má svou domovskou základnu v Rohově v hospodě U Komárků. „Název piva Rohan je odvozen od názvu naší obce Rohov. Dokonce i v logu minipivovaru je použita část znaku obce Rohov," říká majitel restaurace v Rohově Artur Komárek.

Tam se zaměřují na výrobu světlého ležáku a třináctistupňového polotmavého speciálu. „Pivo vaříme tradičním způsobem, klasickou dvourmutovou technologií, a to výhradně z českých surovin. Pivo se po uvaření ve varně zchladí a přemístí do spilky.

Tam v otevřených kvasných kádích probíhá po přidání pivovarských kvasnic a při teplotě cca 10°C jeho hlavní kvašení. Tento proces trvá cca 10 až 14 dnů, pak je pivo stáčeno do ležáckých tanků. V ležáckém sklepě pak pivo zraje po dobu minimálně čtyř týdnů.

Pivo čepujeme ve výčepu přímo z ležáckých tanků bez pasterizace, filtrace či jiných úprav. Obsahuje tak množství vitamínů řady B a další zdraví prospěšné látky," dodává Artur Komárek.

Proces vaření piva v opavské Nové Sladovně.

Proces vaření piva v opavské Nové Sladovně.

Slezan v Leskovci nebo Na Rožku

Pivo Slezan z Leskovce, které má desetiletou tradici, je k dostání také především v sousedství pivovaru. Narazit na něj ale můžete i v Opavě.

„Přes léto máme otevřenou hospůdku v našem pivovaru. Jedná se ovšem o sezonní záležitost hlavně pro turisty, během zimy je zavřeno," poznamenal sládek pivovaru Slezan René Binar s tím, že v Opavě mohou Slezana lidé ochutnat na jediném místě, a sice Na Rožku v ulici Pekařské.

„S touto hospodou máme vynikající zkušenosti. Jinde naše pivo nedokázali správně ošetřit, proto důvěřujeme jenom jednomu zařízení. Našim cílem je udržet tradici českého piva a nabídnout příznivcům či milovníkům zlatavého moku pivo, které se odlišuje originalitou a splňuje všechny předpoklady přírodního produktu bez umělých přísad stabilizantů, pasterizace, filtrace a sycení CO2 s přirozeným procesem zrání.

Doba zrání našich ležáků je jeden až čtyři měsíce," dodává René Binar.

Piva pojmenovaná po mědvědech

Nejčerstvější novinkou na trhu s místními pivy je nabídka pivovaru z podniku U Panského mlýna v Kylešovicích. Trojlístek tamních piv tvoří desítka Brtník, dvanáctka Grizzly a patnáctistupňový Kodiak. Jména se váží k rodinné tradici majitele pivovaru Stanislava Cimingy, jehož otci se přezdívalo Grizzly, což potvrzoval sportovními úspěchy v hodu kladivem.

V idylickém prostředí starého mlýna, jehož interiér vyniká přiznanými staletými trámy a venkovní prostor láká mimo jiné na chytání pstruhů, se pivo vaří podle receptur mistrů svého řemesla.

„Nepoužíváme žádné výtažky nebo chemikálie. Vaření piva je u nás založeno na přírodních surovinách, což je pracnější, ale výsledek stojí za to. Používáme metodu na jeden rmut. Hodně záleží na surovinách. Slad nebo kvasnice jsou pokaždé trochu jiné, proto je každá várka specifická.

Chce to stále sledovat, ať je všechno v pořádku a zákazníci jsou spokojení," říká sládek od Panského mlýna Daniel Komárek.

Zázemí pivovaru v Panském mlýně.

Zázemí pivovaru v Panském mlýně.

Pivo vaří v obchodním centru

Další minipivovar sídlí přímo v areálu restaurace Nová sladovna. Ta má v nabídce vždy minimálně tři druhy piv. Trvale se vaří jedenáctistupňový ležák Opavský korbel. Další dvě piva v nabídce se každý měsíc obměňují. Většinou je to světlý dvanáctistupňový svrchně kvašený ALE a čtrnáctistupňová IPA.

Vedle těchto piv bývají v nabídce také další speciální piva, jako je pivo nakuřované, pšeničné nebo pivo typu porter. Svrchně kvašená piva typu ALE a IPA se vaří převážně z amerických chmelů a zákazníci tak mohou ochutnat piva, jako je Chinook, Columbus, Geronimo, Apache,Tecumseh, Seattle, One Bull, Grand Canyon, Cheyenne a jiná.

„K výrobě našich piv používáme slady z humnové sladovny v Záhlinicích, nejlepší chmely, pivovarské kvasnice a vodu z přehradní nádrže Kružberk. Při vaření používáme dekokční varní postup (s povařovaním rmutu – pozn. red.) a kvašení na otevřených spilkách.

Zrání pak probíhá v ležáckých tancích, ze kterých pak pivo putuje přímo do výčepu. Pro výrobu svrchně kvašených piv používáme cylindrokónické tanky," Jakub Dobrovolný.

Opavské pivo jako lékVýroba piva je s městem Opavou spjata již od jeho počátků a první zmínky o městě. Tradice zahrnující několik století vyústila ve vybudování moderního průmyslového pivovaru, který však nepřežil porevoluční období a měnící se situaci na trhu. Výroba piva dosáhla, s ohledem na dobu, svého vrcholu v 16. století, kdy Opava patřila k největším producentům piva v celé oblasti.

V té době se ve městě prokazatelně vařily dva druhy piva. Marcovní a Březňák, který patřil mezi nejsilnější stará piva. Někteří historikové uvádějí, že výroba Březňáku se do českých zemí rozšířila právě z Opavy. Lékař Tadeáš Hájek z Hájku jej dokonce doporučoval jako lék.

O oblíbenosti zmíněného Březňáku svědčí také vývozní čísla. Marcovní pivo bylo oblíbené ve Vídni ale také v polském Krakově. Tam Opavští vyvezli v roce 1584 pouhé tři bečky, o sedm let později už jich bylo čtyřiatřicet. Dalším druhem, pro běžnou spotřebu bylo světlé pšeničné pivo. Tomu se ve městě říkalo bečkové.

Výrazným producentem bečkového piva byla také Opava samotná a zisky z prodeje piva představovaly zásadní příjem do městské kasy. Radnice pivo nabízela v městské šenkovně nazvané taberna nebo taverna.