„Museli jsme tuto činnost dotovat. Nadále tak cílíme jen na dlouhodobé pracovní poměry, poradenství a speciální projekty,“ uvedl Radovan Burkovič s tím, že novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, která v předloňském roce vstoupila v platnost, výrazně omezila legální agenturní zaměstnávání.

„Důsledkem zmíněných změn v legislativě bylo i zdražení brigádníků od agentur práce. V kombinaci s obecným růstem mezd v posledních letech se tak brigádníci pro firmy stali drazí a málo efektivní. Pro lepší představu, v prvním roce po zdražení od nás odebíralo brigádníky ještě 70 firem z původních 200, letos už jen 21. A navíc sporadicky,“ proto se brigádám po 29 letech působnosti přestalo věnovat i JOB-centrum Ostrava, uvedl jednatel této agentury práce.

Jak dále vysvětlil, květnová rešerše inzerce přinesla drtivou převahu nabídek práce na několik měsíců a hlavní pracovní poměr než brigády na pár dní. „Brigádník má spíše šanci nastoupit u firmy rovnou sám, ale i těch nabídek je málo. Často se i z nabídky brigády vyklube prakticky pracovní poměr, kdy se žádá přítomnost v práci denně, dopoledne, čtyři dny v týdnu,“ dodal Radovan Burkovič.

Jednatel JOB-centra Ostrava Deníku odpověděl i na otázky týkající aktuální situace, oblíbených brigád i výše platů pro brigádníky i další.

Platí pořád, že poptávka po brigádnících výrazně převyšuje nabídku?

Platí, situace se ještě zhoršila. Zájemců z řad středoškoláků a vysokoškoláků je minimum, hodně za ně volají maminky. Ovšem dítě, pokud už dojde k podpisu smlouvy, pak stejně na brigádu nepřijde.

Daří se získávat nové brigádníky třeba z řad studentů, ať už starších středoškoláků či vysokoškoláků?

Stále registrujeme zájem, ale mizivý, v jednotkách osob týdně. A to jen elektronicky, do on-line databáze. Osobní návštěva kanceláře je výjimka, stejně jako telefonát či e-mail.

Do kterých oborů se případně brigádníci dají sehnat relativně dobře, kde naopak pracovat nechtějí?

Kdysi jsme uváděli práci v kanceláři jako oblíbenou versus „kopáčské práce“. Dnes ale není zájem ani o ty první.

Jak se vyvíjejí odměny pro brigádníky v současnosti? Můžete uvést příklady hodinové mzdy, které mohou brigádníci vydělat v některých nejvíce poptávaných oborech?

Rostou. Narazíte sice na nabídky pod 100 korun hrubého na hodinu, ale jen proto, že ty za 120 a více jsou rozebrané. A rostou dále v reakci na nedostatek lidí i rostoucí minimální a zaručenou mzdu. Ta za pět let stoupla z 8 na 13 tisíc. To je hodně. Brigádník tak dostává u prací uvnitř od stokoruny výše, u venkovních od 120 korun výše. Pokud firma brigádníka potřebuje, neváhá i za nekvalifikovanou práci jednorázově dát i 150 korun.

Zatímco brigádníci starší 18 let si mohou vybírat, studenti od 15 do 18 let nacházejí uplatnění jen těžko. Čím to je způsobeno?

Podle zákoníku práce smí pracovat člověk až od 15 let a ukončení základní školní docházky. Brigádníci od 15 do 18 let s ukončenou ZŠ mohou pracovat jen 40 hodin týdně celkem u všech zaměstnavatelů a maximálně osm hodin denně. Současně brigádníci mladší 18 let nesmí pracovat v noci, nesmí pracovat přesčas (nad osm hodin) a ani v rizikových provozech. Tato omezení už dávno neodpovídají mentálnímu a fyzickému vývoji mladé generace. Je větší, silnější, vzdělanější. Je proto frustrující, když středoškolák ve věku 16 nebo 17 let vidí o pouhý rok staršího kolegu, jak si vybírá z bohaté nabídky brigád, zatímco on pouze paběrkuje. Přitom tutéž práci by s přehledem zvládl.