Kliknutím zvětšíteBohumín si ze Sberbank „za pět dvanáct“ vybral svých 45 milionů korun, Ostrava-Jih přes 35 milionů, Frenštát pod Radhoštěm asi 12,8 milionu, vybrat stihl i Frýdek-Místek.
Osudná výpovědní lhůta
Ne všude ale měli tolik štěstí, byli natolik prozíraví či jim to termínované vklady umožnily, aniž by museli čekat na výpovědní lhůtu, která se jim stala osudná.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu a další sled událostí nadělal vrásky na čele i lidem ve vedení řady obcí v našem regionu.
Velké problémy mohou včas nestažené úložky ze Sberbank způsobit především malým obcím, kde tyto peníze představují mnohem větší poměrnou částku k celkovému ročnímu rozpočtu. To je i případ obce Návsí na Frýdecko-Místecku.
„U Sberbank nám zůstalo na spořícím účtu 32 milionů korun, které jsme měli vyčleněné na výstavbu tělocvičny,“ řekla Deníku starostka Návsí Lenka Husarová.
Stavbu nechtějí zastavit
Jak už Deník dříve informoval, výstavba sportovní haly u základní školy z roku 1926 začala v Návsí loni v dubnu a měla by být dokončená letos v září.
„V tuto chvíli neuvažujeme o pozastavení stavby, zažádali jsme o dotaci, kterou bychom nyní nedostupné peníze nahradili,“ popsala plán starostka obce, jejíž celkový letošní rozpočet se započtením loňských přebytků činí 78 milionů korun, tedy asi dvouapůlnásobek částky, kterou obec vymáhá od Sberbank. Na výstavbu sportovní haly si obec vzala také dlouhodobý úvěr ve výši čtyřicet milionů.
Moravská Ostrava a Přívoz by zase ráda viděla zpět svých 48,7 milionu korun, Nový Jičín minimálně dočasně přišel o sto milionů a Třinec o 51,5 milionu. Také Orlová od Sberbank dosud nezískala svých 61 milionů korun.
„Pro tento rok to pro Orlovou není velký problém, peníze uložené ve Sberbank patří do strategické rezervy a část jich byla odložena na již projektově připravenou rekonstrukci koupaliště,“ uvedl starosta Orlové Miroslav Chlubna. Podle něj by bylo komplikací, kdyby město potřebovalo použít finance ze strategické rezervy například na nákup nemovitého majetku. „Zatím se ale nic takového nechystá,“ podotkl Chlubna.
Ostrava mohla mít větší problém
S rostoucí velikostí měst se obvykle zvyšují i samotné úložky. Ostrava ve Sberbank měla asi 423 milionů, 161 jich má uloženo stále.
„Jsou to tři procenta peněžní hotovosti, jíž město disponuje, neohrožuje to tedy fungování města, nehrozí mu žádné riziko z hlediska provozního ani investičního,“ vysvětlil na posledním zasedání zastupitelům primátor Tomáš Macura, podle něhož je dobytnost peněz poměrně vysoká.
Město s bankou spolupracuje už z dob rakouské Volksbank, kterou později ruská Sberbank převzala.
„Ostrava je institucí s příjmy přesahujícími deset miliard korun ročně. Nyní máme na účtech devíti českých bank, kde Sberbank je stále jednou z nich, zůstatky ve výši 5,3 miliard korun. Do budoucna je bude třeba více diverzifikovat mezi vícero bank,“ nastínil potřebu primátor.
S takovým postupem tuzemských měst ale nesouhlasí v byznysovém prostředí vyhlášený krizový manažer a olomoucký podnikatel Richard Benýšek.
„V době pádů velkých bank měly tyto subjekty uloženy většinu svých financí v České národní bance (ČNB) a opravdu netuším, co je vedlo ke změně. Asi úroková sazba, ale i tak… Veřejné peníze musí být jen v ČNB. I stát si musí více kontrolovat, kam a na co peníze v rámci rozpočtového určení daní posílá, více zapojit Národní kontrolní úřad,“ míní Benýšek.
S péčí řádného hospodáře
Například v Orlové by se ale touto cestou nyní báli vydat. „Město při výběru služeb musí dodržet zásady stanovené zákonem, a to zejména transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud bychom se rozhodli pro méně výhodnou nabídku jen na základě předpokladů nebo možného vývoje, mohl by si to kdokoli vyložit tak, že město nepostupuje s péčí řádného hospodáře nebo v souladu se zákonem, a pak by mohlo čelit případným postihům podle tohoto zákona,“ je přesvědčen Miroslav Chlubna.
Orlová ukládá peníze do Sberbank a její předchůdkyně už dvacet let. „Nic nenasvědčovalo scénáři, který vznikl po 24. únoru tohoto roku. Ještě 28. února ČNB potvrdila, že Sberbank byla banka neriziková,“ vysvětluje úložky města starosta.
Většina měst už se o nevyplacené peníze přihlásila formou insolvenčního řízení. „To ale může trvat měsíce nebo roky, věřitelé by měli být uspokojeni do tří let. Bude to i otázka politických vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou unií. I proto se obávám, že města a kraje, které tam měly prostředky, je nazpět neuvidí v plné výši, odhaduju že možná ze šedesáti procent,“ řekl Deníku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle něhož by samosprávy s těmito penězi, dokud je nezískají zpátky, vůbec neměly počítat.
„Pokud tak činí, je to zvláštní, teoreticky totiž nemusejí dostat vůbec nic. Samosprávy by nyní vůbec neměly vykazovat, že tyto prostředky mají,“ doporučuje Kovanda považovat peníze dočasně za ztracené. V rámci celé České republiky takto obce, města a kraje „utopily“ asi pět miliard korun.
Známé částky, které mají samosprávy z regionu ve Sberbank
Moravskoslezský kraj: 350 milionů korun
Ostrava: 161 milionů
Nový Jičín: 100,8 milionu
Orlová: 61 milionů
Třinec: 51,5 milionu
Moravská Ostrava a Přívoz: 48,7 milionu
Návsí: 32 milionů
Vybrali peníze včas
Ostrava: 262 milionů korun
Bohumín: 45 milionů
Ostrava-Jih: přes 35 milionů
Frenštát pod Radhoštěm: 12,78 milionu
Politolog: Téma Sberbank mohou u voleb vytáhnout noví kandidáti
Situace s desítkami milionů korun, které mají místní samosprávy „zmražené“ v uzavřené bance Sberbank, má pro obce nejen ekonomické, ale i politické dopady. Profesor politologie Stanislav Balík z Masarykovy univerzity v Brně vyjmenovává několik způsobů, jak může taková situace promluvit do výsledků podzimních komunálních volebJak vnímají obyvatelé to, že jejich obec přijde o velkou sumu peněz?
Takovou situaci jsme už dlouho nezažili, takže nevíme. Navíc je rozdíl, když o ni přijde nějakým jasným selháním některého svého představitele a když se to stane způsobem jako u Sberbank, kde mnohé obce zůstaly ze setrvačnosti po předchozích bankách a podobně. Navíc platí, že si lidé snáze představí částky v řádu tisíců než desítek milionů.
Jak se taková věc může promítnout do výsledku podzimních obecních voleb?
Může se promítnout ve chvíli, pokud v nich bylo téma uložení peněz někdy v minulosti sporné a nějaká část zastupitelstva či veřejnosti nechtěla, aby je měli u banky, kde o ně teď přišli. Může se to ale promítnout i tak, že dlouholetý starosta ztratí chuť do další práce, řekne si, že to nemá zapotřebí. Anebo to účelově vytáhnou zcela noví kandidáti, kteří se pokusí vyhranit, že oni by takto nehospodařili.
Na čem obecně záleží, zda dosavadní vedení obce uspěje ve volbách? Může mít zásadní vliv míra investic, když se třeba bude říkat: “za tohoto starosty se toho hodně udělalo“, nebo jsou důležité i jiné faktory?
Obecně platí, že obhajující zastupitelé mají velkou šanci na znovuzvolení, navíc zatím volby od voleb vyšší. Dále víme, že především v menších obcích získávají starostové více než dvojnásobek hlasů oproti ostatním kandidátům. A ano – spokojenost se starosty a vedeními obcí se hodně měří mírou rozvoje obce. Leckdy ale nestačí ani sebevětší rozvoj a do rozhodování voličů negativně promluví starostova prchlivost, zvýhodňování některých skupin obyvatel a podobně.
Krizový manažer Richard Benýšek ke kauze Sberbank: Veřejné peníze musí být jen v ČNB
Zemědělský inženýr, úspěšný olomoucký podnikatel a v byznysovém prostředí vyhlášený krizový manažer Richard Benýšek si po propuknutí kauzy Sberbank, kde tuzemské kraje, města a obce „utopily“ až pět miliard korun, nebere servítky.
Jen Svaz měst a obcí eviduje pohledávky municipálních úřadů ve výši 2,53 miliardy korun. „Problém je to veliký, ovšem je třeba na něj pohlížet případ od případu. Jasné ale také je, že některé veřejnoprávní subjekty ztratily soudnost,“ poznamenal Benýšek.
I on tvrdí, že se jedná největší polistopadový finanční průšvih, pro jednotlivé zástupce měst a obcí nemá pochopení a sám si nedovede motivacijednotlivýchinstitucí vysvětlit. „V době pádů velkých bank měly tyto subjekty uloženy většinu svých financí v ČNB a opravdu netuším
, co je vedlo ke změně. Asi úroková sazba, ale i tak… Možná v extrému také lidská hloupost.“ To platí pro subjekty, které měly ve Sberbank finanční prostředky na termínovaných účtech. „Běžný účet máte více pod kontrolou, je na vás, které platby na něj nasměrujete. U termínovaného účtu vezmete nějaký objem finančních prostředků a za předem smluvených podmínek je na něj uložíte. Pak s nimi nemůžete disponovat. A pokud ano, tak jedině pod sankcí.“
Richard Benýšek si sám netroufnul odhadovat, jaký objem financí se vrátí zpátky do veřejného sektoru. „Neznám aktuální strukturu aktiv banky. Bude podstatné, co se dělo poslední týden před krachem… Když to bude půlka, tak to bude super.“
Olomoucký podnikatel je přesvědčený, že se dalo celému problému předejít. „Stačilo číst poslední roky noviny. A používat selský rozum. Vždyť některá města nechala ve Sberbank přes půl miliardy korun, které bylo možné vybrat z účtů bez výpovědní lhůty. Tohle je amatérismus nejhrubšího zrna,“ říká a podotýká, že není náhoda, že podnikatelský sektor v tom prakticky nefiguruje. Je zvědavý, zda celá kauza budemít dopad i v trestně právní rovině pro jednotlivé zastupitele. „Bude se to lišit případ od případu. Je zjevné, že starosta malé obce nemůže mít takové vzdělání a informace, aby mohl vše posoudit. Ovšem velká města na to mají mít lidi. Ať už volené nebo úředníky. Dokazuje to, jak se naši konšelé vzdálili realitě. Orgány činné v trestním řízení by měly z vlastní úřední činnosti konat a prověřit případ od případu systémem padni komu padni.“
A řešení, aby se v budoucnu situace neopakovala? „Stát si musí více kontrolovat, kam ana co peníze v rámci rozpočtového určení daní posílá, více zapojit Národníkontrolní úřad (NKÚ). Veřejné peníze musí být jen v České národní bance, obce a města musí více diverzifikovat, klást důraz na ekonomickou odbornost odpovědných osob,“ dodal Benýšek.
70
8
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
