Jednašedesátiletý Vladimír Dlouhý je český ekonom a politik. V devadesátých letech zastával funkci ministra průmyslu a obchodu. Nyní působí v soukromé sféře a věnuje se poradenské a pedagogické činnosti. V roce 2012 kandidoval na prezidenta České republiky. V květnu 2014 byl zvolen v pořadí čtvrtým prezidentem Hospodářské komory České republiky.
V těchto dnech zavítal do Moravskoslezského kraje, kde se v Ostravě na rozšířené Podnikatelské radě Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje sešel s volenými představiteli okresních hospodářských správ Opavy, Bruntálu a Karviné. V rozhovoru pro Deník říká: „Velkým problémem v Moravskoslezském kraji je mimo jiné i nedostatek technicky vzdělaných lidí, odborně vzdělaných středoškoláků a jazykově vybavených potenciálních zaměstnanců."
Jak se díváte na současnou situaci v kraji z hlediska zaměstnanosti?
Moravskoslezský kraj patří ke dvěma vládou uznaným nejvíce hospodářským poklesem a nezaměstnaností postiženým krajům. Ve srovnání s jinými kraji má i své specifikum. Existuje zde určitý omezený počet velkých podniků, který významným způsobem váže značnou část podnikatelské aktivity středních a malých firem. Pokud tyto podniky, jako OKD a Vítkovice, budou například krátkodobě propouštět, okamžitě se to odrazí ještě silnějším multiplikativním efektem v celé podnikatelské aktivitě v kraji. Těžký průmysl, který na Ostravsku převládá, byl krizí postižen výrazněji než jiné oblasti.
V čem tedy spočívají největší handicapy kraje?
Velkým problémem je nedostatek technicky vzdělaných lidí. Napříč celou Českou republikou chybí odborně vzdělaní středoškoláci. Krajská hospodářská komora poukazuje i na další nedostatek v tomto kraji jazykovou vybavenost potenciálních zaměstnanců. Máme signály od firem se zahraničními majiteli, že tento aspekt je velkou překážkou v rozvoji zaměstnanosti.
Moravskoslezský kraj patří společně s Ústeckým krajem na chvost republiky, co se nezaměstnanosti týká. Zejména v západní části kraje je velká nezaměstnanost, místy přesahující až dvacet procent. Nejlepší je situace na Frýdecko-Místecku, kde sídlí Hyundai. Ale problém je i v Karviné, kde s útlumem hornictví a zavíráním dolů nezaměstnanost stoupla. Špatná dopravní infrastruktura navíc ztěžuje novým investorům přístup.
V souvislosti s nezaměstnaností je skloňována i ztížená dopravní dostupnost kraje.
Sice nejsem odborník, ale myslím si, že je potřeba přebudovat hlavně lokální infrastrukturu. Prioritní je dostavba dálnice D11 na Slovensko, která je v kritickém stavu a řeší se léta. Spojení České republiky se Slovenskem je tristní, byť jde o hlavní mezinárodní tepnu mezi automobilkami Hyundai a KIAv Žilině. Má to velký dopad i na spolupráci s Polskem. Pomohlo by tedy propojení České republiky, Slovenské republiky a Polska. Problém severomoravského kraje není jenom v Ostravě a v těžkém průmyslu, ale i v Bruntále, Opavě a na druhé straně i v Karviné. Do těchto odlehlých oblastí by se také měla zlepšit dopravní dostupnost.
Vedle dálnice je problematická i I/11 směrem na Ostravu, Opavu. Tento tah je ve výstavbě, takže jde o její rychlé dokončení. Měla by se zlepšit i kvalita silnic první, druhé a třetí třídy. Doufám, že před koncem roku ještě jednou do kraje přijedu a mým plánem bude navštívit okresy Bruntál, Opava a Karviná právě proto, abych se seznámil s problémy týkajícími se infrastruktury v těchto lokalitách.
Jak hospodářská komora podporuje podnikatele v Moravskoslezském kraji?
Stručně řečeno Moravskoslezský kraj patří ke krajům s nejtěžší ekonomickou situací. Vláda se rozhodla v tomto směru konat a myslím si, že jako hospodářská komora musíme hledat všechny kroky k tomu, abychom s vládou efektivně spolupracovali a abychom pomohli podnikatelům v kraji toto těžké období překonat. Měli bychom hledat všechny cesty, jak zlepšit podnikatelské klima.
Co pro zlepšení situace v kraji může hospodářská komora udělat?
Diskutovali jsme na setkání o problémech, které souvisejí zejména s menšími a středními podniky. Není úplně dobré, když podnik ví, že je před ním období několika měsíců, kdy to bude mít těžké. Je pak dotlačen například k tomu, že třicet procent svých zaměstnanců musí propustit, ale po relativně krátké době je potřebuje a nabírá je zase zpátky. Jakmile se však tito lidé dostanou na úřad práce, ztrácejí motivaci a někdy podlehnou i tomu, že než aby se snažili získat zpátky své zaměstnání, pobírají raději sociální podporu. Kvalita té pracovní síly i podnikatelský duch kraje se pak vytrácí.
Je otázka, jestli by takové situace vyřešil kurzarbeit (dohoda mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. Kurzarbeit fungoval v několika evropských zemích během ekonomické krize v roce 2009 pozn. red.), nebo jestli by to měly řešit nějaké školicí programy. Touto otázkou se zabývají právě členové KHK.
Pro malé a střední podniky by kurzarbeit mohl fungovat, ale já jsem opatrný, protože vím, že je to instituce, která se dá zneužít. Možná regionálně by mohl být aplikovatelný, je to věc k diskusi.
Jak byste hodnotil úroveň spolupráce KHK s hejtmanstvím?
Spolupráce s hejtmanstvím je zde dobrá. Krajská hospodářská komora má uzavřenou aktualizovanou dohodu o spolupráci. KHK je pro hejtmana legitimní partner. Probíhá zde i delegování zástupců komory do pracovních skupin a orgánů. Komora je členem regionální tripartity, je přizvána i ke Konferenci pro definování evropských fondů 2014+, která se koná počátkem listopadu. Fungují zde i okresní hospodářské komory (OHK) v Opavě, Bruntále a Karviné. Při KHK působí podnikatelská rada, která je zastoupena právě všemi OHK.