„Vždycky se o Velikonocích prodalo všechno, odbyt rok od roku stoupal. Až do letoška,“ konstatuje řemeslník z Moravské Třebové patřící už přes dvacet let k inventářům velikonočních trhů v Ostravě a Olomouci. Ale i v Brně, kde ho tento týden situace nutí uzavřít stánek (brigádnice má tržbu jen o stokorunu převyšující denní základ ve výši patnácti set korun).

„Za pomlázkami je více než čtyřměsíční práce, od listopadu se dají totiž už stříhat pruty,“ pokračuje Radoslav. Ten plete karabáče díky tátovi prakticky od dětství. Základní model z dvanácti proutků u něj vyjde na padesát korun. Ty nejlepší s „košíčkem a vrtulkou“ dělané ze sedmnácti proutků poté stojí více než jednou tolik. Umí i kousky s délkou převyšující dospělého člověka.

„Kdybych tušil, jak to dopadne, tak ani nevylezu z baráku a dělám si něco doma,“ tvrdí řemeslník. Před vyhlášením nouzového stavu očekává za tradiční velikonoční doplňky snad třetinové tržby oproti normálu. Realita je ale daleko horší, prodává okolo deseti patnácti procent své produkce. Stánky v ostravských obchodních centrech Futurum a Nová Karolina však nezavírá.

„Prodávám tady v sobotu i v neděli a záruku dávám do pondělního poledne, dokdy se chodí mrskat,“ vysvětluje s tím, že nejsložitější karabáče plete pokaždé až na konec. Bývají nejméně trvanlivé a vyžadují také nejpečlivější uchovávání. Svůj sortiment nabízí před prodejnami potravin (kde má jistotu alespoň nějakého pohybu lidí), ale i tak obsluhuje pouze pár jednotlivců.

A budoucnost Radoslav kvůli koronaviru nevidí vůbec dobře. Jezdí každý rok s českým pracovním týmem pomáhat italskému farmáři žijícímu na jihu řečené země kde je nákaza nejrozšířenější a její následky nejhorší. „Děláváme v jablečných sadech tak čtyřikrát za sezonu. Přijdeme o výdělek, farmář nebude mít lidi na práci. Virus má i na něj dvojnásobný dopad,“ uzavírá.

K TÉMATU

Pomlázkový byznys je v háji…
Tak reagují vzhledem k situaci ještě docela korektně i další lidé vyrábějící a prodávající pomůcky, bez kterých si velikonoční svátky asi nikdo nedokáže představit.

„Vzdal jsem to hned, jak přišla opatření a omezení,“ říká Michal Oliva ze Vsetína, jemuž padá mj. zakázka na více než třímetrový (nastavovaný) karabáč pro Ostravu-Jih. A to nemluvě o zrušených trzích.

„Já letos nepletl a dobře jsem udělal!“ vzkazuje Lukáš Balnar z Opavy, dodávající svého času ve velkém i do supermarketů.

„Košíkáři, pro něž jsou Velikonoce nejdůležitější roční období, jezdili pro proutí a odpadly jim zakázky,“ uvádí Anton Babych z jihomoravské Vrbice.

„Pomlázky z vrbového proutí jsou v tématických plánech jako součást výuky oboru košíkář. Teď se ale neučí, proto ani nepleteme,“ podotýká Jaroslav Kubíček ze Střední školy prof. Z Matějčka v Ostravě-Porubě.