„Už před čtyřmi lety jsme přijali Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury, která byla prvním pokusem o systémový přístup k plánování dopravních potřeb regionu. Ta definovala budoucí páteřní dopravní síť označovanou jako takzvaný Slezský kříž,“ vysvětlil na úvod k této problematice Pavol Lukša, náměstek hejtmana pro oblast dopravy.

Výstavba komunikací, které se protínají v Ostravě a horizontálně spojují města Krnov a Třinec a vertikálně pak Nový Jičín a Bohumín, probíhá podle něj v úzké spolupráci s ministerstvy financí a dopravy.

„Z fondu dopravní infrastruktury se nám podařilo v období uplynulých tří let získat sedmadvacet miliard korun, což je dvaapůlkrát více peněz, než činí celostátní průměr na jeden kraj,“ pochvaloval si příliv financí od státu Lukša s tím, že díky zvýšenému toku peněz bylo například možné udržet tempo výstavby dálnice a jejích přivaděčů.

Dalších padesát miliard korun teď ale bude potřeba k tomu, aby výstavba důležitých tepen Slezského kříže plynule pokračovala dále. Dokončen by měl být do roku 2012.

„Aby nedošlo ke kolapsu dopravy v kraji, musíme co nejrychleji vybudovat dalších bezmála dvě stě kilometrů páteřních komunikací. Mezi ně například patří poslední úsek dálnice D 47, propojení Ostravy s Opavou či obchvat Havířova. V železniční dopravě bude důležité kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka v Mošnově na stávající železniční síť a modernizace třetího koridoru na trase Karviná – Slovensko,“ vyjmenoval Lukša některé klíčové stavby Slezského kříže.

Závěrem pak dodal, že hlavním cílem je, aby se obyvatelé Moravskoslezského kraje dostali všude pohodlně, rychle a bezpečně. „A když říkám všude, mám na mysli nejen z Ostravy do Bruntálu popřípadě do Prahy, Katovic nebo Žiliny, ale také do Berlína, Moskvy nebo Paříže…“ řekl závěrem náměstek Pavol Lukša.