Šanci dostala díky projektu S námi domů, který vznikl díky spolupráci dětských domovů, neziskové organizace Portavita a společnosti Heimstaden.

Ta ještě pod původním názvem Residomo opravila a plně vybavila malometrážní byty, které nabídla dětským domovům a pěstounským rodinám pro mladé lidi, kteří opouštějí jejich péči.

Život s pomocí nablízku

Přestože studentka střední zdravotnické školy žije v tzv. tréninkovém bytě sama, je stále v kontaktu se sociálními pracovníky, kteří jí v případě potřeby pomohou.

"Řešíme například nastavování plateb spojených s bydlením, tedy kde, co a jak zaplatit, zajištění lékařské a psychologické péče, domácí rozpočet, úklid, sousedské vztahy, návazné služby. Důraz klademe na individuální a partnerský přístup. Sociální pracovník je patron, na kterého se s důvěrou obracejí,“ říká David Starzyczný, ředitel Spolku Portavita, který sociální práci s mladými lidmi, jež opustili bezpeční dětského domova, zajišťuje.

Nejlepší je vlastní zkušenost

Míša zatím novou situaci zvládá "na jedničku". "Neměnila bych," říká. Velkou změnou, s níž se musela v samostatném životě vypořádat, byla samota. "Ne v úplně negativním smyslu, ale roky jsem byla zvyklá, že mám kolem sebe každý den plno lidí a najednou jsem přišla sem a byla jsem sama. To byla velká změna," přiznává devatenáctiletá dívka.

Podobný život vede Nikolas Hopko, který také vyrůstal v dětském domově a poté pár let u pěstounské rodiny. Chtěl se ale osamostatnit. Od prosince proto žije v tréninkovém bytě a stará se o svou domácnost sám. Samozřejmě když je potřeba, jsou mu radou a pomocí nablízku sociální pracovníci.

"Celkem to zvládám, nejtěžší pro mě je si vařit. Občas mi uvaří přítelkyně, anebo si jídlo objednám," říká devatenáctiletý Nikolas.

Tréninkové byty jsou podle zástupkyně ředitelky Dětského domova v Havířově-Podlesí Žanety Maroszové praxe k nezaplacení. "V domově děti připravujeme na nový, samostatný život, ale všechno je to jen teorie. Nejlepší je, když si všechno vyzkoušet sami - chodit na úřady, nakupovat, starat se o spoustu běžných věcí," říká Maroszová.

Bytů může být i více

Momentálně je v Prostřední Suché, Havířově a Karviné 12 tréninkových bytů. Každý je vybaven ledničkou a základním nábytkem.

„Mladí lidé platí po dobu jednoho roku jen 50 procent nájmu, slevy dostávají i v dalších letech. Součástí programu je i zmíněná doprovodná sociální služba," říká Jan Rafaj, šéf společnosti Heimstaden, která jej největším vlastníkem nájemního bydlení v České republice.

Ta také hradí náklady na terénního sociálního pracovníka, který s mladými lidmi po dobu minimálně jednoho roku spolupracuje. "Jsem rád, že můžeme pomáhat mladým lidem, k nimž život byl nemilosrdný a tvrdě je zkoušel," řekl Jan Rafaj.

Bude-li to potřeba, jsou prý Heimstaden připraven poskytnout dalších 20 bytů.