Že se už nesmí víno stáčet ze sudů? Omezení, které postihuje vinaře i říká majitel Vinného sklepa U Mostu Mario Frenko v rozhovoru pro Deník:

Od prvního dne roku 2018 už podle novely vinařského zákona nesmějí vinotéky stáčet víno ze sudů, ale pouze z nádob s jednorázovým uzávěrem.

Objem nádob se výrazně zmenšil, dříve padesátilitrové sudy nahradily bag-in-boxy (foliové sáčky, které jsou umístěny do kartonových krabic). Jejich objem může činit maximálně dvacet litrů. Sudové víno smí prodávat jen výrobci vína.

Majitele Vinného sklepa U Mostu v Ostravě Maria Frenka jsme se zeptali na to, co nové podmínky pro jeho provozovnu znamenají, jestli nebudou mít vliv na cenu a zda se díky nim zabrání případnému pančování, o kterém se dříve mluvilo v souvislosti s některými prodejci sudového vína.

Jak se novela vinařského zákona projevila v provozu vaší vinotéky?
Dříve jsme měli víno v nerezových sudech o objemu 50 litrů. Sudy měly klasické narážecí hlavy, které byly jednoduché na obsluhu. Víno bylo v sudech zakonzervováno dusíkem. My jsme se jako prodejci nemuseli starat o obaly, protože vinaři si sudy hlídali. Přivezli nám plný, odvezli si prázdný.

Jak se prodává sudové víno, když už sudy skončily?
Víno se vozí a uchovává v takzvaných bag-in-boxech. To jsou už zmíněné foliové sáčky, které jsou umístěny v kartonových krabicích. Jejich objem je ale maximálně 20 litrů. Takže musíme častěji narážet a celá obsluha tohoto zařízení je náročnější. Museli jsme vyměnit narážecí zařízení, to funguje na jiném principu stáčení. Na každou pípu musíme mít jedno čerpadlo, proto byla nutná nemalá investice. Další nevýhodou je, že obaly jsou jednorázové, vzniká jich velký počet, což má negativní dopad na životní prostředí.

Jak se novela projevila konkrétně v prodeji vína?
Ke konci roku jsme museli výrazně omezit nabídku, abychom doprodali sudové víno, které jsme měli. V posledních dvou týdnech loňského roku si zákazníci mohli vybírat maximálně ze tří až čtyř druhů vín. Na přelomu roku jsme rychle měnili už zmíněnou technologii a od minulého týdne už nabízíme víno nově z bag-in-boxů. Nabídka je zatím omezená, moravští vinaři totiž většinou čekali do poslední chvíle na výklad novely vinařského zákona. Takže si teprve počátkem roku začali pořizovat stáčecí linky a nakupovat i bag-in-boxy. Snažili jsme se tento výpadek nahradit dovozy vín ze Španělska, Maďarska a Itálie.

V souvislosti s koncem sudů se často mluví o tom, že stáčené víno zdražuje…
V případě moravských vín to platí. I vinaři musejí své náklady promítnout do cen. Moravská vína tak zdražila zhruba o deset procent. Co se týká vín z dovozu, podařilo se nám oslovit hlavně velkoproducenty. To ve srovnání s kvalitou vín od moravských menších pěstitelů znamenalo, že jsme šli na kratší období v nabídce s kvalitou o malý stupínek dolů. V případě zahraničních vín jsme tomu přizpůsobili i cenu, která je nižší než u moravských vín.

Z vašich odpovědí je zřejmé, že z novely vinařského zákona žádnou radost nemáte…
To je pravda, ale respektovat ji musím. Nemyslím si, že budu mezi majiteli vinoték sám, kdo vám řekne, že po té novele nám přibylo více povinností a znamenalo to pro nás i investice navíc. O tom, že by ta nová pravidla měla být bičem na nepoctivé prodejce, kteří by chtěli víno v sudech různě pančovat, bych také silně pochyboval. Pančování by se zamezilo kolkováním sudů. Spíše mám dojem, že nový zákon poškozuje malé moravské vinaře a zvýhodňuje velkoproducenty a dovozce.

OTÁZKA PRO
…Martina Křístka z Klubu ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N.
Od Nového roku platí novela vinařského zákona. Ta obsahuje i povinnost stáčet sudové víno pouze z nádob s jednorázovým uzávěrem, které nemohou být znovu použity. Může zmíněná novela přispět k omezení rizika takzvaného pančování vína?

Podle mého názoru nový vinařský zákon riziko pančování vína sníží, ale nevymýtí. Každý zákon se dá obejít. Jde o to, aby se to nevyplatilo. Je třeba důsledných kontrol, zveřejňování jejich výsledků a likvidačních postihů. Ne jako v minulosti, kdy se přistižení při činu soudili s inspekcí pro poškozování svého dobrého jména. Problém je, že v České republice vypijeme dvakrát tolik vína, co vyrobíme, a přitom jsme zřejmě patrioti. Takže se vyplatí vydávat například víno z Maďarska za moravské, jinak by se neprodalo. Pomoci zákazníkovi v orientaci by mělo viditelné značení tuzemského původu vín, například záklopkou s logem v národních barvách nebo ještě lépe na první pohled zřetelné označení země původu vína na přední etiketě. Co se týká sudového vína, prodej z bag-in-boxů má svá „pro“ i „proti“. Falšování původu vína bude složitější, ale ekologická zátěž i náklady vyšší. Asi je jednodušší a levnější vymýt a znovu použít nerezový sud než recyklovat papír a fólie z jednorázových bag-in-boxů. Malí vinaři si také stěžují, že nové podmínky prodeje sudového vína nahrávají velkým vinařským společnostem, které již mají stáčecí linky k plnění vína do bag-in-boxů. Každopádně nedoporučuji kupovat sudová vína bez ochutnání a raději se vyhnout extra výhodným cenovým nabídkám. Kvalitní víno opravdu nelze vyrobit v ceně 50 korun za dva litry.