Zahrádkářské kolonie v Moravskoslezském kraji zatím většinou odolávajísnahámobcíainvestorůo rozšíření bytové výstavby. Mění se ale styl jejich využití. Na zahrádkách už většinou nerostou brambory a další zelenina. Majitelé na nich budují malé vilky, které jsou celoročně obyvatelné a pozemky využívají především k rekreačním účelům. Ani o parcely v zahrádkářských koloniích dnes už není příliš velký zájem. Poptávka i nabídka po nich se v realitních kancelářích objevuje sporadicky. Zahrádky zanikají také proto, že o toto hobby už dnes není mezi mladými takový zájem jako kdysi. „Zahrádkáři už se dnes tolik neženou za úrodou. Zeleninu i ovoce si raději nakoupívhypermarketech,“ tvrdí předseda ostravské zahrádkářské osady U korýtka Miroslav Hollý. „Své pozemky častěji využívají k odpočinku a obnově sil. Přijedou vnoučata, sedí se a griluje a sem tam něco udělá na záhonech,“ dodává.

Zahrádkářů kvapem ubývá

V Bohumíně na Karvinsku od roku 1989 přežilo všech devět kolonií. Sedm z nich je na pozemku města. „Nemáme v úmyslu žádnou rušit. Je to zóna odpočinku především pro seniory,“ řekla mluvčí radnice Lucie Balcarová. Dodala, že pouze u jedné zahrádkářské kolonie musejí čtyři zahrádky ustoupit dálničnímu přivaděči, kterýmá vyrůst nedaleko bohumínského akvacentra v Koperníkově ulici. „Investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, jsme žádali o finanční náhradu pro zahrádkáře. Jejich zahrádky proto ocenil znalec a náhradu škody dostanou zaplacenu. To, co si z pozemku mohli odnést, si odnesli, a za to, co zde muselo zůstat, dostanou finanční náhradu. To byla naše podmínka,“ vysvětlila vedoucí oddělení pozemků bohumínské radnice Jana Holeszová.

Místo zahrad chatové osady

Také v Hlučíně na Opavsku se počet kolonií nezměnil. Ubývá ale zájemců o využití těchto ploch. „Dříve byly na obsazení zahrádek v koloniích téměř pořadníky. Nyní již situace není tak dramatická,“ uvedla mluvčí Jarmila Harazinová. Souhlasí i s tím, že se mění způsob využití ploch. „Zatímcovminulosti lidé na půdě opravdu hospodařili a měli jen přístřešek na nářadí, dnes některé zahrádkářské kolonie připomínají spíše chatové osady. Hlavní část pozemku zabírá objekt, který je téměř celoročně obyvatelný, zahradničení se smrsklo na minimum,“ řekla. Rovněž podle ní to způsobuje dostupnost ovoce a zeleniny na trhu a také změna představ lidí o trávení volného času. „Bydlíme v paneláku. Jedinou možností pro nás, jak trávit volný čas, je právě zahrádka. Už to ale není jako dříve. Postavili jsme si tam zděnou chatu a přes léto do bytu skoro vůbec nejezdíme. Hlavně když přijedou vnoučata. Je pro ně lepší být u lesa, než na sídlišti,“ řekla majitelka zahrádky v Hlučíně.

Dodala, že zeleninu už na políčku nepěstuje vůbec. „Jen jahody, rybíz, pár stromů a kytky,“ uvedla. Také majitelé zahrádek v ostravské kolonii U korýtka si už polovinu svého pozemku zatravnili, mají tam zahradní nábytek a krby. „Je to mimo jiné i tím, že zahrádkáři stárnou a už nemají tolik energie. Věkový průměr našich členů přesáhl šedesát let,“ vysvětlil Hollý. Dříve se podle něj zahrádkáři předháněli, kdo bude mít více brambor a lepší okurky. Dnes si každý většinou vypěstuje jen základní zeleninu, aby nemusel z chatky běžet do obchodu, když vaří polévku.