Kliknutím zvětšíte„A tak se k naplnění této povinnosti jednotliví poskytovatelé úvěrů staví různým způsobem, pro spotřebitele někdy možná neočekávaným,“ upozorňuje předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska (SOS MaS) Marcela Reichelová.
Podle ní spotřebitel zpravidla očekává, že když pošle na účet úvěrové společnosti mimořádnou splátku, bude tato částka použita na umoření takzvané jistiny (půjčené částky), a budou mu tak poměrně sníženy i náklady úvěru (úroky), které by jinak zaplatil a bude mu přiměřeně zkrácena i doba splácení úvěru nebo aspoň sníženy jednotlivé splátky.
Ne všichni poskytovatelé se však k mimořádným splátkám takto automaticky stavějí. Takovou zkušenost má i paní Dana, která se rozhodla v obchodním řetězci koupit model pračky se sušičkou, který stál po slevě 19 tisíc korun. Jediným zádrhelem bylo, že sleva jí bude poskytnuta pouze v případě, když si zboží zakoupí na spotřebitelský úvěr.
Prodejce ji však ujistil, že pokud úvěr do 3 měsíců celý splatí, pak nedojde k žádnému navýšení a zboží bude její za 19 tisíc korun. Aniž by si smlouvu pořádně přečetla, podepsala žena všechny předložené dokumenty. Podle pokynů prodavače pak na účet úvěrové společnosti uvedený ve smlouvě zaslala ve třech splátkách celou částku rovnající se kupní ceně 19 tisíc korun a věřila, že celá záležitost s úvěrem je tímto vyřízena.
„Až několik měsíců nato paní Dana náhodou zjistila, že k předčasnému splacení úvěru vůbec nedošlo. Požádala totiž úvěrovou společnost o zaslání dokumentu, který by potvrzoval, že závazek splatila a nic nedluží. Odpovědí jí byla obálka od úvěrové společnosti, obsahující splátkový kalendář s výší splátek podle uzavřené smlouvy. Podle něj úvěrová společnost požadovala po paní Daně splatit během čtyř let formou pravidelných měsíčních splátek i s úroky více než 33 tisíc korun. Spotřebitelka si vytáhla doma smlouvu a pořádně si ji přečetla. V rozporu s tvrzením prodavače nic o tříměsíčním bezúročném období nenašla,“ popisuje další peripetie případu Marcela Reichelová.
K TÉMATU
V čem byl zádrhel?
„V poradně SOS MaS po přečtení smlouvy paní Daně vysvětlili, že úvěrová společnost vyžaduje, aby jí spotřebitel oznámil, že uplatňuje své právo na předčasné splacení úvěru nejpozději v den, kdy je částka připsána na její účet. Pokud tak neučiní a pouze poukáže částku převyšující splatné dlužné částky, bude to považováno za ,předplacení úvěru’. Protože paní Dana peníze pouze poslala, úvěrová společnost to vůbec nebrala jako předčasné splacení. V praxi to pak znamenalo, že z poslaných 19 tisíc korun úvěrová společnost pouze každý měsíc strhávala pravidelnou splátku ve výši 700 korun. Nedocházelo tak k žádnému snížení celkových nákladů úvěru o poměrnou výši úroků a dalších nákladů. Společnost by takto pokračovala, až by byla částka po přibližně dvou a půl letech vyčerpána. Paní Dana naštěstí na celou záležitost přišla poměrně brzy a hned začala komunikovat s úvěrovou společností, což jí zachránilo nemalé finanční prostředky,“ dodává na závěr Marcela Reichelová s tím, že i tento případ je příkladem, že smlouvy má spotřebitel podepisovat až po důkladném přečtení.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
