„Když pršelo, trčeli jsme jen na dílně. Řezali a tvarovali kámen, upravovali písmo. Teď děláme šichty venku dvanáct hodin i o víkendech,“ konstatuje šestatřicetiletý Lukáš z Ostravy, který je majitelem kamenictví Blumstav. Je vyučený v oboru, Láďa a Karel jsou jeho pomocníci.

Bez nich se ostatně třeba na hřbitově ve Staré Bělé neobejde. „Ta deska má dobře přes půl tuny,“ vysvětluje při výhradně ručním zvedání starého železobetonového krytu z hrobu a jeho ukládání na vozíček. Dřina je čeká i při umisťování nové náhrobní desky, která se dnes vyrábí z žuly.

„Výkopy a zásypy svede kdekdo. Ale zkus manipulovat s takovou váhou…“ shodují se kameník i jeho „helfři“. Starobělský hřbitov je navíc menší, nevleze se tady zvedací technika. Dokonce přívěs s nářadím odstavují o několik desítek metrů dál, na jedné z širších příjezdových cestiček.

„Dneska zvládneme minimálně ještě nový urnový hrob v Zábřehu,“ pokračuje Lukáš, jemuž prý těžší manuální práce venku naprosto vyhovuje. Kamenické řemeslo ho živí sedmým rokem a na základě doporučení spokojených zákazníků rozšiřuje pobočky své firmy už i do Olomouce či Brna.

„Jen ten tlak klientely právě před svátkem zesnulých si nedokážeš představit. Asi tři týdny máme opravdové fofry,“ nechává se slyšet. Velké zakázky (jako výměny náhrobní desky) lidé plánují většinou v předstihu. Objem menších (úpravy či údržby hrobů) narůstá před Dušičkami až o 100 procent.

Kameník také cítí mezi návštěvníky hřbitovů v tomto čase jakousi nervozitu. „Některým vadíme. Chtějí tam samozřejmě klid, ale my při naší práci bohužel nějaký ten hluk i prach děláme,“ prozrazuje s tím, že například v Havířově si na ně pozůstalí bedlivě dohlížejí, aby vše dočista uklidili.

Lukáš ovšem disponuje i pozitivními dušičkovými dojmy: „Předám hotové dílo a úplně na klientech – jsou to většinou ti starší – vidím jejich auru, jak se jim uleví. Spadne z nich starost, stres, jsou rádi.“ Spokojenost svého času podle něj netají i pán, jemuž stěhují hrob od Brna na Ostravsko.

Naopak odmítnutí se u kameníka dočkává člověk žádající krádež pomníku. „Skutečně chtěl, abych z Mariánských Hor nějaký starší přemístil. Šlo o opuštěný hrob ke zrušení, ale to se prostě nedělá!“ uvádí Lukáš. Ostatně, jen ta náhrobní deska může vyjít na patnáct až osmdesát tisíc korun…

„Každý hřbitov má svá specifika. Urnové hroby míváme v Ostravě metr na metr, na Slezské jsou ale sto dvacet na sto dvacet centimetrů a v Olomouci jen osmdesát na osmdesát,“ dodává kameník. Ten má v partě i Reného, odborníka doplňujícího hroby uměleckými díly – plastikami, reliéfy, písmy.