Šití bot se věnujete celý život. Trpíte profesní deformací, díváte se lidem na boty?
Profesionální deformací trpím asi stejně jako všichni, kdo dělají svoji práci rádi. Alespoň mám dobrou výmluvu, když se dívám ženám na nohy. (usmívá se) Pokud šaty dělají člověka, tak boty občas prozradí to, co se šaty snaží zakrýt.

A co lidé zakrývají?
Například když někdo přijde na jednání nebo třeba na rande ve špinavých botách, tak mu asi na výsledku moc nezáleží. Kdo se stará o svoji obuv, dá se předpokládat, že to bude pečlivý člověk. Podle opotřebení se dá poznat, jestli dotyčný či dotyčná řídí často auto nebo jezdí do práce na kole, ale i možné ortopedické potíže.

Jak si v obouvání stojí Češi?
Co se týče obouvání, tak se to postupně zlepšuje. Poslední dobou pociťuji, že se lidé pomalu odvracejí od levné asijské produkce a dávají přednost byť dražší, ale určitě kvalitnější, evropské obuvi.

Za boty na míru si ale zákazník připlatí ještě více…
Ano, obuv na míru je samozřejmě dražší než sériová konfekční obuv. Je to s ní jako s oblekem – můžete si koupit i kvalitní konfekci, ale nikdy to nebude jen váš originální oblek. U bot na míru máte navíc jistotu, že vás nebudou tlačit a znepříjemňovat vám den. Samozřejmě také podtrhnou vaši osobnost. Také ty nejkvalitnější materiály, ze kterých obuv vyrábím, zaručují při troše péče a údržby velice dlouhou životnost.

Když jsme u osobitosti, vryly se vám nějaké boty, které jste vyráběl, do paměti?
V živé paměti mám zvláště dvoje boty – jedny byly retro à lá 70. léta, takže na masivním podpatku vysokém 8 centimetrů a platformě 5 centimetrů. Ty druhé byly pro pána, který měl jednu nohu kratší a lehce defektní chodidlo. Pomocí vnitřní výstelky jsem vyrovnal výškový rozdíl a úpravou kopyta se vyřešilo nestandardní chodidlo. Do té doby byl odkázán na ortopedickou obuv, ode mě odcházel se spokojeným úsměvem jako štramák.

To je to, co vás na práci baví? Spokojený zákazník?
Na výrobě obuvi mě baví asi všechno – práce s kůží je krásná. Dá se úžasně tvarovat, barvit, leštit… Existuje nepřeberné množství druhů. Máme třeba hovězí useň, vepřovici, kozinu, skopovici, ale také se zpracovávají exotické kůže, jako je krokodýl, had, klokan a další. Dále má každá kůže hodně možností povrchové úpravy, jako třeba nubuk, semiš nebo nejčastější takzvaná hlazenka. Úplně jinak je zpracována hovězí kůže na svršek a jinak na podešev. Další věc, která mě baví, je komunikace se zákazníkem. Každý je jiný i každá noha (doslova) je jiná, takže každá zakázka je nová výzva. Pomáhá mi maminka, a to jak radou, tak při šití svršků. Už je sice v důchodu, ale sedět doma ji nebaví… a jak jednou přičichnete k vůni kůže a lepidla, hned tak vás to nepustí. Občas se v dílně objeví syn Richard. Podle všeho už taky propadl vůni kůže a zatím to vypadá, že po střední škole se budeme v dílně potkávat častěji.

Řemeslo se tedy u vás dědí z otce na syna?
Ano, i já jsem se k němu dostal tou nejjednodušší cestou – narodil jsem se do ševcovské rodiny: oba rodiče byli ševci. Prastrýc byl ředitelem Snahy Brno, kde se rodiče seznámili. Po tátově předčasném úmrtí si máma opět našla ševce, také s dlouhou ševcovskou tradicí. Vůně kůže a lepidla mě provází už odmala. Byl jsem hodně malý, když se v naší panelákové kuchyni vyráběly boty. Asi mám ševcovinu v DNA.

Kromě ní je ale určitě potřeba i notná dávka píle a učení, ne?
Svou roli hraje šikovnost. Do základů řemesla se dá proniknout zhruba za rok, ale na samostatnou výrobu to úplně nestačí. Tak jako u všeho je potřeba neustále sledovat trendy a neustále ze zdokonalovat, takže se učím vlastně pořád.

Jak výroba bot na míru vypadá?
Celý proces výroby začíná rozhovorem se zákazníkem, abych co možná nejpřesněji zjistil jeho potřeby. Design, materiál, barvu, ale také technologii výroby, jestli bude obuv vyměkčena. Někdy je potřeba počítat s ortopedickou stélkou. Poté si změřím zákazníkovo chodidlo, a pokud jde třeba o kozačky, tak i obvody holeně. Pak najdu co nejvhodnější kopyto, které se ve většině případů musí upravit. Tohle je asi to nejdůležitější. Následně se připraví svršek. Svršek se přetáhne na kopyto a takhle připravený polotovar si zákazník vyzkouší. Pokud je vše v pořádku, tak se obuv dodělá na hotovo. A posléze si zákazník obuv převezme. Ale ani tím to nekončí. Pokud je potřeba, tak se obuv ještě doladí, aby zákazníkovi prostě ideálně sedla. Samozřejmostí je i servis. Jsem rád, když mi zákazníci přinesou botky řádně onošené, znamená to, že v nich rádi chodí.

Pokud se člověk pro vaše boty rozhodne, jak dlouho si na ně počká?
Ušít zakázkovou obuv na míru trvá zhruba týden, ale záleží na mnoha okolnostech, jako například jestli je obuv šitá do rámu, nebo lepená. Délku výroby také ovlivňuje složitost svršku. Jindy zase dostupnost materiálu. Vzpomínám si, že pán chtěl boty chelsea z hadí kůže a na tu se čekalo půl roku.

Na čem právě pracujete?
V současnosti připravuji kolekci pánských kvalitních polobotek. Budou vyráběny z těch nejkvalitnějších usní tradičními postupy, tak aby i ti, kteří zatím nechtějí investovat do obuvi na míru, mohli opět zažít pocit z řemeslně vyráběné obuvi.