Zavedení elektrobusů do Hradce je podle šéfa tamního dopravního podniku Zdeňka Abrahama zásluha především jeho předchůdce Miloslava Kulicha. „V době, kdy se začalo více hledět na ekologii, hledal způsob, jak mít v našem městě zelenější dopravu. V úvahu tehdy přicházely dvě možnosti. Buď vsadit na plyn, nebo zkusit tehdy začínající výrobu elektrických autobusů,“ zavzpomínal na elektrické začátky současný ředitel hradeckého dopravního podniku Zdeněk Abraham.

Ilustrační foto
Zavalí Česko plechovky? Většina končí na skládkách, kontejnerů přitom přibylo

Volba nakonec padla na elektrobusy. „Důvody byly prosté. Již v tu dobu se předpokládalo, že přijde čas, kdy se zvýší daň z plynu. Navíc by to u nás znamenalo investice do plnicích stanic. Ale jelikož jsme měli již dlouholeté zkušenosti s trolejbusy, byla tu i možnost vybudovat elektrostanice na již fungující infrastruktuře,“ dodal Abraham.

V současné době je hradecký dopravní podnik jedním z největších, co se elektromobility týče. „Když přidáme trolejbusy, kterých máme jednačtyřicet,  dojdeme k poměru elektrických a naftových vozidel padesát na padesát,“ doplnil ředitel Abraham.

Výročí 70 let trolejbusů v Hradci Králové:

Zdroj: Youtube

Nesrovnatelná cena

Z ekonomického hlediska se elektrická cesta stala pro hradecký dopravní podnik dobrou volbou. Při pohledu na ceny loňského roku stálo nabití jednoho elektrobusu pětašedesát tisíc korun ročně. Oproti tomu si jeho motorový bratříček nechal do svých útrob za stejné období načepovat naftu za 435 tisíc.

„Po letošním zvýšení cen energií i pohonných hmot předpokládáme, že nás tankování jednoho elektrobusu přijde na dvě stě tisíc korun a naftového autobusu na zhruba 850 tisíc korun. A to ještě u vznětových motorů musíme započítat další provozní kapaliny či filtry,“ dodal Abraham.

Nevýhodou elektrických autobusů je však podle něj jejich pořizovací cena. Zatímco klasický naftový autobus přijde na zhruba šest milionů korun, elektrobus je dvakrát tak drahý. "Nebýt dotačního programu, nikdy na tyto autobusy nedosáhneme,“ přiznal Abraham. 

První chytrá vesnice roste v jihomoravských Starovicích. Kombinace fotovoltaiky a tepelných čerpadel se má postarat o úsporu energií.
Úspora na energiích? V Česku roste první chytrá vesnice, sází na slunce

Naftových autobusů se tamní dopravní podnik zbavovat nechce. „Našim cílem není stoprocentní elektrická flotila a naftové autobusy tu budou mít nadále své místo. Už se nám například dvakrát stalo, že jsme tu měli black out a elektrobusy se nestačily přes noc dobít. Na jejich místo vyrazily naftové autobusy a na dopravu to nemělo žádný vliv,“ dodal ředitel.

Elektromobilita v Česku stagnuje

Představitelé ostatních dopravních podniků v republice zatím masivnímu zavádění elektrobusů příliš naklonění nejsou. Předseda Sdružení dopravních podniků a zároveň ředitel Dopravního podniku města Pardubice Tomáš Pelikán za tím vidí nevhodnou legislativu v zemi. Například u poplatků za obnovitelné zdroje. „Ty jsou pro nás úplně nesmyslné. A to i z pohledu toho, že se například neplatí u drážních vozů, tedy i trolejbusů. Ty jsou navíc osvobozeny i od DPH za elektřinu,“ nechápe dvojí metr Pelikán.

I proto městští dopravci vyjednali s minulou vládou odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Moc jim to však zatím nepomohlo. S poslanci odhlasovanou změnou totiž narazili u Evropské komise. Respektive na tom, že jej na její stůl minulá vláda neposlala. „Evropská komise musí rozhodnout, zda se jedná o veřejnou podporu či nikoliv. Novela je sice u nás platná, ale stále platíme. Nyní doufáme, že se tato problematika dostane přes ministerstvo dopravy na stůl komise do konce letošních prázdnin,“ dodal Pelikán.

Pokud komise dojde k závěru, že se jedná o veřejnou podporu, vložené peníze v řádech milionů se dopravcům vrátí.

Provozovatelé elektrobusů platí v ceně elektřiny i DPH. Drážní vozidla jsou přitom od ní osvobozena. „To je principiální nesmysl. Na jednu stranu chce vedení státu zelenou dopravu, ale na druhou stranu nám svými rozhodnutími celou věc komplikuje. A to nemluvím ani o tom, že v současné době chce stát snížit náklady dopravců tím, že odpustí silniční daň. Od té jsme osvobozeni a tak nám ani tento krok nepomůže,“ dodal Pelikán. Ve svých Pardubicích se proto plánuje dále soustředit na rozvoj zdejší trolejové sítě a zatím nechce o příchodu elektrobusů ani slyšet.

Plynovod. Ilustrační foto
Čekání na terminály. Nahradit ruský plyn potrvá roky

Na rozvoj bezdaňové elektrické sítě se nyní soustředí i Praha. V ní sice před několika týdny vyjel do ulic první elektrobus, ale větší penzum prostředků vkládá do rozvoje trolejbusů. Do hlavního města se vracejí po dlouhých letech.

Na začátku ledna začala výstavba infrastruktury pro první regulérní trolejbusovou linku od roku 1954 v úseku Palmovka – Prosek a Letňany – Čakovice. Po dokončení stavby bude trolejové vedení linky 58 mít necelých čtrnáct kilometrů. Moderní trolejbusy se mohou při jízdě Proseckou ulicí dolů dobíjet. „Na zkušební trati jsou troleje natažené i ve směru dolů. Spočítali jsme, že i přes investici se to pořád vyplatí, vůz jedoucí dolů dodává energii tomu, který jede nahoru. Případně se může energie využít i jinak,“ přiblížil ředitel dopravního podniku Petr Witowski.

O plně elektrické autobusy začíná být poslední dobou zájem hlavně v okolních evropských státech, kde elektrické autobusy tvoří více jak deset procent flotily dopravních podniků. V České republice elektrobusy tvoří necelé půl procento dopravních prostředků u městských dopravců.

V zemích EU bylo v roce 2021 registrováno 28 919 nových autobusů

Podíl paliv u autobusů v EU ve srovnání let 2020 vs. 2021 (v %)
Elektřina – 2020 (10,5) - 2021 (6,1)
Plyn – 11,1 – 10,5
Nafta – 73,2 – 68,8

Podíl paliv u autobusů v ČR ve srovnání let 2020 vs. 2021 (v %)
Elektřina – 0,5 – 0,2
Plyn – 19,7 – 7,4
Nafta – 79,8 – 91,9

Počet nově registrovaných autobusů v ČR v roce 2021 – 955. Meziroční pokles o 28 procent.