Kliknutím zvětšíteLáska na celý život je pro mnoho živočišních druhů nepředstavitelná. Jenže ne všechna zvířata střídají partnery jako ponožky - zejména to platí o ptácích, kteří patří mezi nejvěrnější zvířata vůbec. Velká část opeřenců opravdu celý život prožije s jedním protějškem.
Nejčastěji zmiňovaným příkladem jsou labutě, mezi ty nejvěrnější ptáky ovšem patří i albatrosi, kteří se rok co rok páří vždy ve stejném páru. Jenže nově publikovaná vědecká studie naznačuje, že se časy mění. A albatrosi začínají být ve vztazích přelétaví. Příčina? Oteplování moří jako důsledek celosvětové změny klimatu.
Nová studie vyšla v odborném časopisu Proceedings of the Royal Society B. A je v mnoha směrech přelomová. Nejenže mění zaužívaný pohled na páření albatrosů, navíc ukazuje, že životní prostředí ovlivňuje chování zvířat víc, než se dosud myslelo. „V letech, kdy byla mořská voda teplejší, než je průměr, stoupla míra "rozvodovosti" albatrosů - většinou se v průměru rozejde kvůli hledání nového partnera méně než čtyři procenta albatrosů.
Ovšem v letech, kdy byla mořská voda v okolí Falkland, na které se vědci zaměřili, teplejší, se rozcházelo přes osm procent albatrosů," shrnuje zjištění web Science News.
Za změnou chování ohledně páření ptáků podle vědců stojí změna klimatu. „Studie je vůbec prvním důkazem, že za rozchody ptačích párů nestojí pouze jejich neschopnost přivést na svět potomky, ale romantický život divoce žijících opeřenců ovlivňuje také životní prostředí. V letech, kdy byla voda nezvykle teplá, totiž samice opouštěly partnery i v případě, že se jim s původním samcem podařilo rozmnožit," poznamenává web Science News.
Ptačí "rozvodovost" je podle autorů studie přehlíženým důsledkem globálního oteplování a změny klimatu, za nímž stojí lidská činnost. Je to tedy lidstvo, kdo z monogamních ptáků dělá přelétavé. Byť se na první pohled nemusí střídání více sexuálních partnerů jevit jako něco špatného, ptačí říše funguje poněkud jinak, než svět lidí. Albatrosi nejsou monogamní jen z dlouhé chvíle.
„Albatrosi mohou žít desítky let. Někdy celé roky života prožijí nad oceánem, kde hledají potravu, a na pevninu se vrací pouze kvůli rozmnožování. Páry, které jsou stabilní a tráví spolu celý život, mají výhodu - znají se, dokáží se lépe zkoordinovat, což zásadně usnadňuje výchovu mláďat. Tato stabilita je obzvlášť důležitá, když ptáci žijí v měnících se prostředích," upozornil vedoucí autorského týmu studie Francesco Ventura, biolog z Lisabonské univerzity v Portugalsku.
Nebezpečný stres
I když jsou albatrosi považováni za monogamní ptáky, stávalo se už dříve, že se některé páry rozcházely. Změna partnera (rozchod iniciují hlavně samice) ale většinou přicházela až poté, co se páru nepodařilo rozmnožit. „Když samice snesla pouze jedno vejce, nebo se nevylíhla žádná mláďata, pětinásobně stoupla pravděpodobnost, že samice odejde hledat nového partnera. V některých letech se však rozešlo méně než procento sledovaných albatrosů," nastiňuje web Science News.
Ventura a jeho tým sledovali albatrosy černobrvé (thalassarche melanophris) na Falklandských ostrovech v letech 2004 až 2019. Zaznamenali tisíce pokusů o páření, a následně kontrolovali, zda mají podmínky, v nichž ptáci žijí, na páry nějaký znatelný dopad. I nadále sice mezi hlavní příčiny rozchodů patřil neúspěch při páření, jenže na první pohled bylo zarážející, že v letech, kdy byla mořská voda nadprůměrně teplá, se rozcházelo mnohem více párů ptáků. A to i takových, kterým se páření povedlo.
„Rozchodovost pak dosáhla maxima v roce 2017, což byl zároveň i rok, kdy byla voda v oceánu vůbec nejteplejší ze všech sledovaných. Když se pak voda v letech 2018 a 2019 ochladila, klesla i rozvodovost," nastiňuje web Science News.
Teplejší voda pro albatrosy podle vědců znamená méně živin. „Následně pak buď stráví na moři více času, než je obvyklé, a nesejdou se s partnerem včas, nebo když přiletí, tak vypadají utrápení a nepřitažliví. Zhoršení podmínky navíc mohou u ptáků zvýšit stres. A hladina stresových hormonů dokáže ovlivnit výběr partnera. Vědci spekulují o tom, že pták může nesprávně identifikovat jako zdroj stresu svého partnera, a následně se s ním rozejít a hledat nového, i když se tato dvojice v předchozím roku úspěšně rozmnožila," konstatuje web Science News.
Jenže pokud se ptáci rozchází ze špatného důvodu, vytvoření nového páru nemusí být úspěšné. Přelétavost u albatrosů tak může mít velmi nebezpečné důsledky. „Jen si představte populaci, kde hnízní velmi nízký počet párů," upozornil Ventura. Kvůli narušení monogamního způsobu života tak dokonce může klesnout počet albatrosů v přírodě.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
