Ta možnost se vlastně celou dobu nabízí. Zatímco se lidstvu podařilo během posledních desetiletí objevit přes čtyři tisíce planet mimo naši domovskou soustavu, tzv. exoplanet, a nyní řeší, jak zjistit, zda by na nich mohl existovat život – může se po celou dobu z těch planet někdo dívat na nás.

„Tu otázku jsme trochu pootočili. Neptáme se, kdo se dívá, ale ze kterého místa vesmíru jsme nejlépe vidět. Odkud lze poměrně snadno zjistit, že se to na naší planetě hemží životem,“ popsala stručně novou studii zveřejněnou v měsíčníku Královské astronomické akademie astronomka Lisa Kaltenegger pro CNN.

Ta společně s fyzikem Joshuou Pepperem identifikovala stovky hvězd podobných našemu Slunci, které mohou mít planety, jež stejně jako naše Země obíhají svoji hvězdu v tzv. obyvatelné zóně, což znamená, že by na jejich povrchu mohla být voda v kapalném stavu. Zároveň se jedná o systémy, které jsou vzdáleny od Země do 300 světelných let. Eventuální exoplaneťané mají naši Zemi tedy „přímo na dohled“.

Lépe řečeno, mohou v jistém okamžiku – jednou za náš rok – spatřit, jak Země přechází před slunečním kotoučem. Intenzita svitu Slunce v tu chvíli o něco klesne. „Snížení jasnosti hvězd je důkazem, že se před nimi po orbitě něco hmotného pohybuje. Podle toho o kolik se jas sníží, zjistíte, v jaké vzdálenosti planeta od hvězdy je a zda je v obyvatelné zóně,“ vysvětlovala astronomka.

Potřebujeme tranzit před hvězdou

Přechod planety před svojí hvězdou se nazývá tranzit a je to jedna z hlavních metod používaných astronomy k detekci exoplanet pomocí pozemních i vesmírných dalekohledů. Zároveň změna světelných vlastností při průchodu atmosférou může indikovat přítomnost biosférických stop.

„Identifikovali jsme tímto způsobem přes tři sta hvězd do vzdálenosti 300 světelných let. Některé z nich – ty nejjasnější – můžeme na noční obloze vidět i bez dalekohledu,“ pokračovala vědkyně. Mimozemské civilizaci by stačilo být vývojově jen o pár let před tou naší, aby si rovněž dokázala potvrdit, že atmosféra naší planety nese známky života. Lidstvo s průzkumem začne příští rok.

Pro lov a následnou analýzu využije lidstvo dvojici vesmírných dalekohledů. Teleskop Jamese Webba bude analyzovat atmosféry nalezených exoplanet, TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) bude planety hledat. Od příštího roku, poté co ho vesmírná agentura NASA přenastaví, aby viděl větší výsek vesmíru, se při hledání tranzitujících planet soustředí právě na nejbližší hvězdy z čerstvě vytvořeného seznamu.

„Jestli se nám podaří nalézt planetu s biosférou, jistě se budeme ptát, zda nám náš pohled někdo z té dálky oplácí. Proto jsme vytvořili pro hledání inteligentního života tuto hvězdnou mapu, která nám ukazuje, kam se podívat nejdřív, kde máme největší šance,“ dodal Pepper.

Co je exoplaneta

* Též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce.

* První potvrzená exoplaneta byla objevena v roce 1992. Od prvního objevu do 17. listopadu 2020 bylo objeveno 4 301 exoplanet. Nalézají se v 3 192 planetárních soustavách, z nichž kolem 700 je vícenásobných.

* Podle dosavadních pozorování připadá v průměru na každou hvězdu nejméně jedna planeta, přičemž velké procento hvězd má více planet.

* Přibližně jedna z pěti hvězd podobných Slunci má planetu velikosti Země v obyvatelné zóně.

* V naší Galaxii se nachází cca 200 miliard hvězd, lze odhadnout, že v ní existuje 11 miliard potenciálně obyvatelných planet pozemského typu a dalších 40 miliard, pokud zahrneme i planety obíhající okolo početných červených trpaslíků.