Tam, kde lidé sklízeli obilí, porostou palmy a kaktusy. V současnosti hustě obydlených oblastech nebude k žití. I takhle by mohl vypadat svět v roce 2500, pokud lidstvo nezastaví globální oteplování. Katastrofické scénáře nastiňuje nově zveřejněná studie, která je ve vědeckém světě zcela výjimečná.

Dosavadní studie poměrně jasně shrnují, co lidstvo ohledně klimatu čeká do roku 2100. „Nedávno zveřejněné hodnocení od OSN varuje, že současné sliby vlád o vypořádání se s globálním oteplováním znamenají, že v roce 2100 bude tepleji o 2,7 stupně Celsia. To by znamenalo, že se lidé budou potýkat s bezprecedentními požáry, bouřemi, suchy, záplavami, a výrazně se promění vodní ekosystém,“ píše web Science Alert.

Záchranný archeologický výzkum na trase nového dálničního úseku mezi Moravským Pískem a Starým Městem.
Tisíc let ležely v temnotě. Archeologové našli denár uherského krále i kostry

Podobné předpovědi dění v roku 2100 jsou vědeckou komunitou přijímané, predikce pro pozdější období jsou podle většiny odborníků nespolehlivé a proto se objevují ze strany skutečných vědců málokdy. Autoři nového modelu situace v roce 2500 ale tvrdí, že je nutné se dívat více do budoucnosti.

„Lidem, kteří se narodí nyní, bude v roce 2100 pouhých sedmdesát let. Jak bude vypadat svět pro jejich děti a vnoučata? Na to, aby politici a vědci dokázali plánovat svůj vliv na klima, musí se dívat daleko za rok 2100,“ vysvětlil motivaci pro vytvoření studie její hlavní autor, Christopher Lyon z montréalské McGill University.

Se svým týmem vypracoval tři scénáře dění do roku 2500, závislé na tom, jak se bude klima vyvíjet. „Taktéž jsme se dívali na růstové podmínky pro současné hlavní plodiny, abychom věděli, s jakými změnami se budou muset další generace v dvaadvacátém století a dál, vyrovnat,“ uvedl Lyon.

Neobyvatelné plochy

Ve dvou katastrofičtějších scénářích se bude Země dále oteplovat. „Vegetace a nejplodnější oblasti se přesunou směrem k pólům. Plocha vhodná pro některé plodiny se zmenší. Místa s dlouhou historii kulturního a ekosystémového bohatství, jako například povodí Amazonky, se mohou stát neplodnými,“ zmínil Lyon.

Ledu je v Grónsku čím dál méně.
Arktida taje. U Grónska se vynořil Nejsevernější ostrov

Podle něj se v tom horším případě stanou další místa na Zemi neobyvatelnými. „V tropických oblastech, které jsou v současnosti hustě obydlené, mohou teploty dosahovat smrtelné hodnoty. A i u scénářů s mírnějším vývojem situace lze vidět, že hladina moře výrazně stoupne,“ uvedl Lyon.

Místo obilí palmy, místo lidí drony

Aby jeho tým lidem skutečně konkrétně ukázal, jak by mohla vypadat Země v roce 2500, nechal vypracovat ilustrace tří míst – Amazonie, amerického středozápadu a Indie.

Co se týče údolí u řeky Amazonky, zatímco v současnosti se zde stále nachází bujná vegetace u vody a lidská osídlení, v roce 2500 by podle vědců toto místo vypadalo jako horká pustina.

„Šlo by o neúrodnou krajinu. Ruku v ruce s nízkou hladinou vody by šla ztráta vegetace. Lidská aktivita v místě by byla minimální,“ popsali vědci možný vzhled místa v roce 2500 v případě uskutečnění nejkritičtějšího scénáře vývoje globálního oteplování.

Vyhynulá australská krysa Melomys rubicola.
Oteplování má první oběť mezi savci. Australská krysa oficiálně vyhynula

Americký středozápad, v současnosti úrodná oblast, kde se pěstují třeba obilniny, by se v takovém případě rovněž zcela změnil.

„Zemědělství by se adaptovalo na horké a vlhké subtropické podnebí a zaměřilo by se na pěstování olejových palem a sukulentů. Na našem obrázku se o plodiny starají drony ovládané umělou inteligencí a přítomnost lidí je minimální,“ nastínili vědci.

V lidnaté Indii, kde se ve vesnicích v současnosti prolíná tradiční pěstování rýže s moderní infrastrukturou, by se podle autorů nové studie pohybovalo minimum lidí, jelikož by potřebovali ochranné obleky.

Poslední šance

Vědci, kteří se podíleli na vypracování modelů, apelují na státy, aby co nejvíce snížily emise a mezitím se připravovaly na přizpůsobení se oteplování Země.

Emise skleníkových plynů zůstávají problémem. Globální oteplování nezastaví ani útlum v době covidové pandemie.
Vědci mají jasno. Covid oteplování nezastaví a záchranné brzy jsou příliš slabé

Tomu podle nich lidstvo neunikne, v případě okamžité reakce je ale podle odborníků stále šance zmírnit dopady.

„Země z našich modelů je pro lidi v podstatě cizí planetou. Pokud selžeme a nepodaří se nám zastavit globální oteplování, v nejbližších pěti stech letech a později se změní naše planeta způsobem, který nám znemožní uchovat zejména v pro nás historicky cenných oblastech a kulturách, vytvářejících naši identitu, nezbytně nutné prvky pro přežití,“ upozornil Lyon s kolegy.