Emotikony lidé používají v SMS a online komunikaci už od devadesátých let minulého století. Vůbec první smajlík byl vynalezen v tomto období v Japonsku. Od té doby se jejich škála značně rozšířila - lidé už mohou kromě smajlíků používat obrázky zvířat, jídla, i množství dalších věcí. Prapůvodním důvodem vzniku emotikonů byla víra tvůrců, že obrázky ušetří lidem čas, který by jinak strávili čtením a psaním slov. To, že klepnout na ikonku smajlíka je jednodušší, než rozepisovat dlouhé slovo, je sice zjevné, němečtí vědci se ale nyní podívali na to, zda je rychlejší také jejich čtení.

Jejich výzkum sice ukázal, že lidský mozek zvládá číst emotikony opravdu rychle, oproti čtení slov mu to ale stále ještě trvá mnohem déle. Vědecký tým složený z odborníků z univerzit v Berlíně, Postupimi a Bochumu nejdříve potvrdil, že emotikony v zásadě nedělají lidem problém. „Nejdříve jsme potvrdili, že porozumění významu věty nijak neutrpí, když slovo nahrazuje emotikon,“ shrnuli vědci v odborném článku, který publikovali v odborném časopisu Computers in Human Behavior.

Gorily Kijivu a Moja v pražské zoo
Řeč přítele. Gorily umí rozlišit lidské hlasy. Může je to zachránit před pytláky

Lidský mozek si dokonce bez většího problému hravě poradí i se situací, kdy emotikon přesně neodpovídá slovu, které chtěl autor textovky vyslovit. „Prokázali jsme, že emotikonům lze snadno a správně porozumět, pokud jsou součástí vět, a to i v případě, že zobrazují homofonní podstatné jméno místo zamýšleného cílového,“ uvedl autorský tým Tatjana Schefflerová, Lasse Brandt, Marie de la Fuenteová a Ivan Nenchev. Znamená to, že pokud třeba člověk píše o počítačové myši, ale použije obrázek myši - zvířete, mozek si s touto „záludností“ snadno poradí a pochopí smysl věty.

Na vzorku třiapadesáti německy mluvících lidí pak ovšem vědci zjišťovali, jak dlouho mozku trvá, než si obrázek „přeloží“ do jazyka. A ukázalo se, že i když většina lidí emotikony v komunikaci používá prakticky denně, mozek je čte stále výrazně pomaleji, než slova. „Emotikony se čtou výrazně pomaleji než slova, průměrný rozdíl je zhruba 350 milisekund pro emotikony, které přesně odpovídají zamýšlenému slovu. Čas přečtení emotikonu, který zobrazuje homofonní slovo, je ještě o 100 milisekund delší,“ shrnuli vědci.

Na římském letišti Fiumicino byl představen létající taxík společnosti Volocopter. Lidi z letiště do centra Říma a zpět by takové stroje mohly už v roce 2024.
Jako ve sci-fi. Cestující z římského letiště svezou létající taxíky bez emisí

To znamená, že pokud člověk ve větě o autě použije místo tohoto slova obrázek auta, než to mozku "dojde", trvá mu to o polovinu déle, než kdyby si četl slovo auto. Lidem, kteří se experimentu zúčastnili, trvalo kolem 450 milisekund, než jejich mozek přečetl slovo, a přes 800 milisekund, než přečetl emotikon. Vysvětlení je jednoduché. „Zpoždění nastává proto, že naše mysl interpretuje emotikony jako obrázky, nikoli jako slova. Jak tvrdí autoři, tato situace pak vyžaduje složitější postup. Nejdříve mozek musí rozpoznat obraz před očima a až poté jej přiřazuje ke konkrétnímu slovu. Naopak v situaci, kdy si pouze přečte slovo, jeho význam pochopí dříve,“ shrnuje server Science Alert.

Přesto, že rozklíčovat emotikony trvá mozku stále déle, než čtení slov, vše se odehrává opravdu velmi rychle. A to zejména s přihlédnutím k tomu, že když mozek čte emotikon, musí si „vytáhnout“ celou svoji slovní zásobu a obrázek přiřadit ke konkrétnímu slovu. Podle jedné z autorek výzkumu, Tatjany Schefflerové, se však ukázalo, že ti lidé, kteří sami o sobě tvrdili, že emotikony používali velmi často, je i četli z řad účastníků výzkumu nejrychleji.