Psal se rok 2014, když se rozhořela debata o tom, jak je vlastně vysoká nejvyšší česká hora Sněžka. „Médii proběhla zpráva, že neměří 1 602 metrů, ale 1 603 metrů, a že její nejvyšší místo navíc leží v Polsku, několik metrů za státní hranicí,“ připomíná článek Geografických rozhledů z roku 2016.

V roce 2020 zase zahraniční média přinesla zprávu, že se Čína a Nepál konečně domluvily na tom, kolik měří nejvyšší hora světa Mount Everest. „Vlády obou zemí oznámily novou oficiální výšku: 8 848,86 metru,“ zmiňuje tehdejší článek serveru USA Today

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
Cítí rostliny bolest?

Spory o výšce hor nejsou neobvyklé. Důvodem je, že různé země přistupují k měření rozdílně. Proč tomu tak je a jak se vůbec nadmořská výška měří?

„Měření výšek v geodézii představuje poměrně komplikovaný problém. Zjednodušeně můžeme říci, že nadmořská výška se v daném území měří od určité zvolené nulové hladiny, kterou si lze představit jako střední hladinu některého blízkého moře. Od tohoto bodu se pak pomocí nivelace měří převýšení a součtem těchto převýšení získáme nadmořskou výšku daného místa. Postup tedy jednotný je, ale problém je v tom, že hladina různých moří není úplně jednotná. Například u států v Evropě se výška nulového bodu nadmořských výšek u jednotlivých zemí liší i v řádu decimetrů,“ vysvětlil pro seriál Deníku 100 otázek a odpovědí Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: DeníkTaké vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Tento problém se týká právě i Sněžky. „U nás se v minulosti určovaly výšky od Jaderského moře, po druhé světové válce pak od Baltského moře. Proto má třeba Sněžka na prvorepublikových mapách výšku 1 603 metrů a na novějších mapách 1 602 metrů,“ nastínil Lysák.

Podle něj do hry vstupuje i další proměnná - ohledně hor je totiž vždy otázkou, co přesně je nejvyšší místo. „Z praktických důvodů byla dlouhou dobu udávána jako nadmořská výška hory výška geodetického bodu ležícího na jejím vrcholu. Ten ale často neleží na jejím nejvyšším místě, protože byl umisťován zejména s ohledem na výhled na okolní body. Rozdíl mezi výškou geodetického bodu a nejvyššího místa může být i několik metrů, výjimečně i více,“ poznamenal odborník.

Přeštická lékařka Eva Perglerová při výstupu na Mount Everest
Zdolat Mount Everest? Nádherný pocit, výš už to nejde, popisuje zubařka

Vědcům s neustálým zpřesňováním údajů pomáhá rozvoj techniky. Konkrétně v Česku se podle Lysáka povedlo změřit výšky na celém území pomocí leteckého laserového skenování. „To je také důvodem, proč na nejnovějších mapách má Sněžka opět výšku 1 603 metrů, protože 1 602 m byla výška geodetického bodu, který je zjevně pod vrcholem hory,“ upřesnil Lysák.

Zároveň ale upozornil, že u části hor se může výška nejvyššího místa v čase měnit. „Zatímco výška skalnatého vrcholu zůstává v čase relativně stálá, u nezpevněného povrchu se může snadno změnit. Například u zaledněných hor, kde je vrchol tvořen jen ledem a sněhem, pak může být výška nejvyššího místa i značně proměnlivá,“ podotkl. 

Jak připomíná článek listu The Guardian z počátku října, třeba vrchol Mont Blancu od posledního měření v roce 2021 do nynějška poklesl o 2,2 metru. Příčinou je právě to, že kvůli globálnímu oteplování přichází o svou ledovou pokrývku.