Kliknutím zvětšíteObjekt, malý meteoroid o průměru jen 0,45 metru, narazil do zemské atmosféry 8. ledna 2014 poté, co proletěl vesmírem rychlostí více než 210 tisíc km/h – což je rychlost, která daleko převyšuje průměrnou rychlost meteoroidů obíhajících ve sluneční soustavě, tvrdí analytická studie z roku 2019, zveřejněná v předtiskové databázi arXiv.
Armáda potvrzuje závěr analytiků
Podle této analýzy dokazuje rychlost tělesa spolu s trajektorií jeho oběžné dráhy, že tento objekt na 99 procent pochází z prostoru daleko za naší sluneční soustavou – možná „z hlubin nitra planetární soustavy nebo z hvězdy v hustém disku galaxie Mléčná dráha“, napsali autoři.
Ale navzdory jejich téměř stoprocentní jistotě nebyla jejich práce zveřejněna v žádném vědeckém časopisu a neprošla ani odbornou recenzí, protože data potřebná k ověření jejich výpočtů označovala podle webu Vice americká vláda za tajná.
To se však nyní změnilo a zjištění autorů studie potvrdili nově vědci z amerického velitelství odpovědného za vojenské operace ve vesmíru. V příspěvku z 1. března, který 6. března nasdílel na Twitter generálporučík John E. Shaw, zástupce velitele této instituce, napsali, že analýza ohnivé koule z roku 2019 byla „dostatečně přesná, aby potvrdila mezihvězdnou trajektorii“.
Objekt předběhl 'Oumuamuu
Toto potvrzení činí z meteoroidu střetnuvšího se v roce 2014 s pozemskou atmosférou vůbec první mezihvězdné těleso, jaké kdy bylo v naší sluneční soustavě zaznamenáno, poznamenal k dané věci web Science Alert.
Až dosud se totiž za první mezihvězdný objekt detekovaný člověkem ve sluneční soustavě pokládal objev tělesa 'Oumuamua, známého svým doutníkovým tvarem, jež bylo poprvé spatřeno v roce 2017, tedy tři roky po zmíněném meteoru, a pohybovalo se příliš rychle na to, aby vzniklo v naší sluneční soustavě.
Na rozdíl od tělesa z roku 2014 byl objekt 'Oumuamua zaznamenán ve velké vzdálenosti od Země a v současnosti již podle NASA sluneční soustavu rychle opouští.
Amir Siraj, teoretický astrofyzik na Harvardské univerzitě a hlavní autor studie z roku 2019, webu Vice sdělil, že má stále v úmyslu tuto studii zveřejnit, aby tam, kde on a jeho kolegové skončili, mohla navázat vědecká komunita. „Protože se meteorit vznítil nad jižním Tichým oceánem, je možné, že jeho úlomky dopadly do vody a uchytily se na mořském dně,“ uvedl Siraj.
Zvažuje se podmořské pátrání po úlomcích
Ačkoli se lokalizace těchto úlomků jeví zatím jako téměř nemožná, Siraj podle svých slov přesto zvažuje spolu s dalšími odborníky možnost uspořádat expedici, která by se je pokusila získat.
Zatímco lokalizace těchto úlomků mezihvězdného odpadu může být téměř nemožný úkol, Siraj řekl, že již konzultuje s odborníky možnost uspořádat expedici, která by se je pokusila z možského dna vyzvednout.
„Možnost získat první kus mezihvězdného materiálu je dostatečně vzrušující na to, abychom to důkladně prověřili a promluvili si na toto téma se všemi světovými experty na oceánské expedice,“ uvedl pro Vice Siraj.
Na závěr je dobré připomenout si některé pojmy, jež se občas zaměňují, ale jejich význam je různý: dokud se drobné těleso (o velikosti do sta metrů, při větší velikosti by šlo již o planetku) řítí vesmírným prostorem, nazývá se meteoroid. Při vstupu do pozemské atmosféry se rozžhaví a vytvoří světelný efekt nazývaný meteor. Velice jasný meteor (jasnější než zhruba −3 magnitudy) se nazývá bolid. A kousky dopadlé až na zem jsou meteority.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
