V hlavní roli Venuše

Viditelná tak, že si ji neznalí budou moci splést s letadlem, bude celé první pololetí Venuše. Planetu, která je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy, však prozradí, že nemění tak rychle svou polohu.

Venuše bude i pouhým okem krásně vidět nad západo-severozápadním obzorem. Pozorovat ji půjde po západu Slunce a za soumraku, na jaře bude viditelná až do noci. A to i ve městech.

Ilustrace přistání sondy z mise DAVINCI na povrchu Venuše.
NASA chce přistát na Venuši. Poletí tam nezničitelná sonda

Fotografové a obecně milovníci noční oblohy by si měli do kalendáře poznačit data 22. únor, 24. březen, 23. duben a 23. květen. V těchto dnech se bude poblíž jasné Venuše nacházet úzký srpek Měsíce. Dalším fotogenickým datem bude 11. duben, kdy se Venuše úhlově přiblíží k hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. V následujícím týdnu bude procházet kolem druhé hvězdokupy Hyády.

Lednový ohňostroj

Hluk a záblesky z ohňostrojů, kterými stále spousta lidí vítá přelom roku, přírodě ani trochu nesvědčí. V mnohých tak třaskavá světýlka vyvolávají spíše vztek než radost. V období zhruba od 1. do 10. ledna však bude k vidění „ohňostroj“, který pořádá sám Vesmír a nadchne každého. Téměř každoročně je možné obdivovat jeden z nejbohatších meteorologických rojů - Kvadrantidy.

O Kvadrantidách se odborníci vyjadřují jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů roku. Obvykle je uváděn údaj 120 meteorů za hodinu. Kdo chce tento roj pozorovat, musí se dobře připravit. Maximální aktivita má krátké trvání (zhruba šest hodin) a pozorování oblohy také často znemožňuje lednové oblačné počasí. Problémem je i měsíční svit.

Zdroj: Youtube

Nejlepší je vyrazit v časných ranních hodinách co nejdál od měst. V roce 2023 nastane maximum v noci ze 3. na 4. ledna v čase 4:40. Kvadrantidám bohužel nebude přát Měsíc, který bude dva dny před úplňkem. Nadšenci však nemusí zoufat. Jelikož Měsíc zapadá za tmy (po 5. hodině), bude možné roj sledovat na bezměsíčné obloze několik desítek minut do úsvitu.

Čekání na kometu

Na přelomu ledna a února proletí zimní oblohou kometa C/2022 E3 ZTF. Na hranici viditelnosti bude daleko od měst pozorovatelná i pouhýma očima, ale lepší bude prohlédnout si ji dalekohledem z nejbližší hvězdárny.

Kometa byla objevena 2. března 2022 v americké Kalifornii. V době objevu ležela ve vzdálenosti 4,3 astronomické jednotky od Slunce a byla velmi slabým objektem. Dne 12. ledna dosáhne kometa ZTF přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky (zhruba 166 milionů kilometrů). Nejblíže k Zemi pak proletí 1. února ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky (asi 42 milionů kilometrů) a bude snadno vyhledatelná nočním dalekohledem.

Fotogenický trojúhelník

Úchvatnou podívanou nabídne obloha 22. února. Za soumraku nízko nad západo-jihozápadním obzorem zazáří takzvaná trojitá konjunkce. Měsíc, který bude v tu dobu ve fázi úzkého srpku, se promítne v takřka rovnoramenném trojúhelníku mezi Jupiter a Venuši. Protože všechna tři tělesa jsou velmi jasná, budou vidět už za soumraku po 17. hodině. Nejkrásnější podívaná nastane po 18. hodině. V tu dobu však budou tělesa klesat k obzoru, takže je potřeba si k pozorování vybrat vyvýšené místo.

Fotografie měsíce Europy pořízená v devadesátých letech minulého století sondou Galileo.
Vodní svět u Jupitera. Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky měsíce Europa

Venuše s Jupiterem pak nabídnou další nebeská představení 1. a 2. března. Dvě nejjasnější planety oblohy se krátce po západu Slunce ocitnou v těsné blízkosti. Web Astronovinky.eu popisuje, že při pohledu očima se bude zdát, jakoby na západním obzoru svítily vedle sebe dva diamanty. Když navštívíte hvězdárnu, uvidíte Venuši jako jasný oválek a Jupiter v podobě slabšího disku obklopeného šňůrou jeho měsíců.

Zvířetníkové světlo

Podmanivou podívanou si chystá nebe na 21. března. Díky tmavé noci (Měsíc bude v novu) bude možné vyhlížet zvířetníkové světlo. Jedná se o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku. Na obloze září v oblastech, kde se nacházejí zvířetníková souhvězdí. Na přelomu března a dubna se světelný kužel na tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády. Se slabým obloukem Mléčné dráhy vytváří kompozici, kterou se každoročně snaží zachytit fotografové. Letos navíc podívanou doplní jasná Venuše.

Ideální podmínky pro sledování zvířetníkového světla nastanou znovu ve druhé polovině září. Nejtmavší obloha s Měsícem v novu nastane 15. září. Tentokrát bude kužel světla viditelný zrána před rozbřeskem nad východním obzorem. V obou případech platí, že budete muset vyrazit daleko od světelného smogu.

Lyridy zazáří v dubnu

Ideální pozorovací podmínky bude mít 23. dubna ve tři hodiny ráno meteorický roj Lyridy. Ty lze pozorovat každoročně a jejich aktivita nebývá příliš vysoká (obvykle 18 meteorů za hodinu). Tentokrát však vrchol roje nastane ve chvíli, kdy bude bod, z něhož meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem.

Letní svítící oblaka

V období června a první poloviny července předvede vesmírné divadlo mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC). Tento nádherný jev souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Zář oblak, která připomínají zářící nitky, může mít stříbrnou, zlatavou i oranžovou až červenou barvu. Pozorovatelná budou ve zmíněných měsících mezi 22. hodinou a půlnocí a ráno mezi 2. a 4. hodinou. Hledejte je vždy v severní části oblohy.

Milované Perseidy

Meteorický roj Perseidy patří tradičně k nejoblíbenějším vesmírným představením roku. V roce 2023 se bude po dvou letech těšit opět skvělým podmínkám. Nejvíce meteoritů bude vidět v noci z 12. na 13. srpna. Vesmírný ohňostroj nebude rušit ani svit Měsíce. Roj má smysl sledovat po celou noc, přičemž mezi půlnocí a 4. hodinou ranní je frekvence meteorů obvykle největší (50 až 80 za hodinu).

Pohled na Zemi z povrchu Měsíce
NASA zveřejnila jedinečné video. Na záběrech ukazuje Měsíc a Zemi z vesmíru

Hvězdný prach

V říjnu bude stát za to pravidelný meteorický roj Orionidy, jehož meteority pocházejí z úlomků slavné Halleyovy komety. V roce 2023 budou pro pozorování skvělé podmínky, a to 21. a 22. října. Meteory z nejznámější „vlasatice“ je ideální pozorovat nad ránem mezi 1. a 5. hodinou na odlehlém místě.

Zmizení Venuše

Zajímavý úkaz bude k vidění 9. listopadu, a to dokonce i na denní obloze. Před rozedněním Měsíc ve fázi úzkého srpku bude vyboulenou osvětlenou částí směřovat k jasné Venuši. V dopoledních hodinách pak Venuši zcela zakryje. Na čistém nebi by měl být jev vidět i pouhýma očima.

Prosinec rozzáří Geminidy

Skvělé pozorovací podmínky nabídne prosinec 2023 pro pravidelný meteorický roj Geminidy. Meteory jsou pomalé, většinou poměrně jasné, a tentokrát výhled na ně nebude rušit svit Měsíce. Nejvíce meteorů lze očekávat vždy mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Během maxima bude na obloze „tančit“ i více než sto meteorů za hodinu. Pokud však vyrazíte daleko od měst, můžete jich za hodinu zachytit i přes 400.

Zdroj: Youtube

Nejkrásnější úplňky roku

Měsíc v úplňku je vždycky krásnou podívanou, ale pár dat si přesto zaslouží větší pozornost. Dne 5. května bude Měsíc v úplňku na svém levém okraji poněkud tmavší. Půjde o polostínové zatmění, kdy bude v době svého východu procházet blízko zemského stínu.

Každoročně nastává takzvaný superúplněk, kdy se Měsíc ocitne vůči Zemi v takovém úhlu, že je opticky obrovský. V roce 2023 nastane tento „přízemní“ úplněk hned dvakrát, a to 1. srpna a 31. srpna. Druhé datum doprovází přezdívka modrý úplněk. Nečekejte však žádné modré zabarvení. Výraz vychází z anglického „once in a blue moon“, což lze do češtiny přeložit jako „jednou za uherský rok“. Formulace přitom upozorňuje na to, že nejsou obvyklé dva úplňky v jednom kalendářním měsíci.

Na státní svátek 28. října nastane v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Jev bude krásně pozorovatelný i pouhýma očima. Částečné zatmění potrvá 1 hodinu 17 minut, maximální fáze nastane v České republice 14 minut po 22. hodině.

Zdroj: www.astro-novinky.eu