Trápí Vás, že zadlužujeme budoucí generace? Hlasujte v ANKETĚ pod článkem

V tuto chvíli se zdá, že o vítězství v říjnových volbách je rozhodnuto. S podporou 24,9 procenta hlasů (a 63 mandáty) k němu směřuje vládní hnutí ANO. Může to však být vítězství Pyrrhovo, většinou křesel ve sněmovně potřebné k sestavení vlády stále disponují demokratické koalice.

Piráti a Starostové mohou díky výsledku 23,3 procenta hlasů počítat s 57 mandáty, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by s 20,7 procenta hlasů získala 50 poslanců. Bez alespoň jednoho z těchto dvou subjektů by tak nebylo možné poskládat většinový kabinet.

Do sněmovny se mohou dostat ještě dvě strany, jejichž koaliční potenciál je nízký. SPD přisuzuje aktuální volební model Deníku 10,1 procenta hlasů a 22 křesel, KSČM pak 5,7 procenta a 8 mandátů. ČSSD se 4,7 procenta ani Přísaha s 4,3 procenta hlasů by žádné poslance neměly.

Nejnověji byl volební model rozšířen o čerstvé průzkumy společností STEM a Data Collect. Oba potvrdily nárůst podpory hnutí ANO, pokles popularity koalice Pirátů a Starostů a zastavení růstu hnutí Přísaha. Oba také v souladu s volebním modelem Deníku předpokládají, že se do sněmovny probojuje jen pět subjektů.

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 30 posledních průzkumů zmíněných společností.

Pátá předvolební debata Deníku na téma zadlužování ČR.
ANKETA: Zadlužení roste, ale na daně nikdo sahat nechce. Vyjádřete svůj názor

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začala platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Zleva: Ivan Bartoš (Piráti), Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS)
VIDEO: Vyberte si vakcínu, vláda to zařídí, řekl Babiš v debatě

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.