Poznají jedinou komickou operu skladatele, zaměřeného na dramata, nazvanou Gianni Schicchi a drama Sestra Angelika. Představí je sólisté, sbor a orchestr Slezského divadla pod vedením Damiana Binettiho.

Scény obou jednoaktovek navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Roman Šolc, režii má Jana Andělová – Pletichová. Buffa opery Gianni Schicchi na libreto Giovacchina Forzana je založena na klasickém střetu chamtivosti a lásky. Satira, dobrá charakteristika postav i situací, ostré střídání rytmů a melodických témat jsou zárukou výborné operní komedie. Vypráví o chytrém muži, který lstí oklamal hamižné příbuzné bohatého nápadníka své dcery a zajistil jí tak odpovídající věno. V závěru proto může divákům sdělit: „Tak co, vážení, mohly Buosovy zlaťáky posloužit lepšímu účelu? Za to mi velký Dante určil místo v pekle, ale jestli jste se dnes večer bavili, můžete mi alespoň vy dát své rozhřešení.“

Drama Sestra Angelika má jako hlavní postavu ženskou tragickou hrdinku. Dívka z aristokratické rodiny porodila nemanželské dítě a za to byla poslána doživotně do kláštera. Příbuzní ji zavrhli a teta ji po letech navštívila jen proto, aby ji donutila vzdát se dědického podílu po rodičích. Když se od ní Angelika dozvěděla, že její dítě zemřelo, spáchala sebevraždu.

Klášterní prostředí Puccini dobře znal přes svou sestru, která byla jeptiškou. Situace ve svém díle mistrně vystavěl po dramatické i hudební stránce a dal mu velký emoční účinek. Libreto napsal Giovacchino Forzano jako volnou fantazii. Účinkující doplní členové dětských pěveckých sborů Cvrčci a Domino se sbormistryní Ivanou Kleinovou.

Giacomo Puccini se narodil v hudební rodině a chrámové hudbě se pod vedením strýce začal věnovat v deseti letech jako choralista a ve čtrnácti letech jako varhaník.První kompozice napsal v letech 1875 až 1880 a svou první operu Le Villi složil v roce 1883 hned po vystudování konzervatoře. Následovaly opery Edgar, Manon Lescaut, Bohéma, Tosca a Madame Butterfly. Po delší odmlce napsal operu Děvče ze zlatého západu, inspirovanou romány o amerických zlatokopech a hlavními protagonisty její premiéry v newyorské Metropolitní opeře byli Enrico Caruso s Emou Destinovou. Velký úspěch už neměla lyricko – epická opera Vlaštovka a následoval triptych jednoaktovek Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi.

Premiéru měl roku 1918 rovněž v Metropolitní opeře. Puccini ještě rozepsal operu Turandot, ale dokončit ji už nemohl. Zemřel v roce 1924 na rakovinu hrtanu a dílo, které mělo premiéru více než rok po jeho smrti, dopsal Franco Alfani. Slavný italský skladatel měl velmi pestrý život, který si dokázal naplno užívat. Jeho vášní bylo kouření cigár, lov zvířat a dobývání žen, které rychle získával a stejně rychle opouštěl. Jeho neustálé milostné avantýry vyvolávaly skandály v rodině i ve společnosti. Diváci ho však znají především jako vynikajícího operního dramatika, jehož jméno je ve světové operní tvorbě pojmem.