close zoom_in „Stojí za to se o sympoziu zmínit, neboť takových mecenášů a podporovatelů výtvarného umění, kteří umějí a hlavně mají chuť zorganizovat soukromé umělecké sympozium, není mnoho,“ uvedla Jitka Kotačková, referentka kultury a propagace města v Hradci nad Moravicí. Umělci v průběhu týdne 22. až 29. června opracovávali materiál z hedvábných borovic z návrší zámeckého parku v Hradci nad Moravicí, které nechal vysázet kníže Lichnovský v roce 1846 na počest návštěvy Ference Liszta.

„V průběhu věků stromy nasávaly a současně vytvářely génia loci - ducha prostředí, který byl utvářen rozhodujícími historickými událostmi, významnými návštěvami a mimořádnými kulturními akcemi. Na počátku letošního roku vichřice několik stromů poničila. Borovice byly vyvráceny a polámány a zdálo se, že jejich existence byla ukončena a s ní zanikne i kulturní duch prostředí, který v sobě nesly,“ doplnila Kotačková. Zbyněk Řemelka neodolal touze po jeho záchraně. Stromy převezl na svou farmu v Hlubočci s přesvědčením, že obdobně jako u fyzikálních zákonů energie nezaniká, ale přechází jedna v druhou. Nezaniká ani umělecký duch, může však přecházet z jednoho uměleckého oboru v jiný.

close zoom_in „Právě ono dřevo, které bylo naplněno tóny hudby Beethovenovy, Lisztovy a Paganiniho, nasyceno barevností Kokoschkovy palety a prostoupeno genialitou dalších tvůrců, se stalo výchozím materiálem pro tvorbu umělců sochařského sympozia. Václav Fiala, Otto Bebar a Lubomír Dostál v průběhu června vytvářeli sochy, do kterých zakódovali svou představivost, vtiskli svého ducha a obohatili svou fantazií,“ řekla kulturní referentka. „Vytvořili umělecká díla s duší borovic hedvábných z nedalekého zámeckého parku v Hradci nad Moravicí a dubu z Oderských hor, díla, jejichž prostřednictvím budou stromy dál žít svůj život, snít své příběhy a předávat kulturní dědictví předchozích generací. Zato patří velký dík Zbyňkovi Řemelkovi, který ne nadarmo vtiskl svému sympozium motto: Miluješ-li dřevo, neodoláš,“ uzavřela Jitka Kotačková.