Citát „Každý člověk je jako strom, roste pokaždé jinak“ bychom snad mohli použít na bratry Ebeny, z nichž každý je ojedinělý, ale kořeny mají stejné. Spojuje je láska k hudbě, již přinesou v neděli také do opavského kina Mír. Málokdo by neznal bratry Ebenovy: Marka, Kryštofa a Davida. Nejstarší z nich, Kryštof, je matematik a v triu hraje na klavír či flétnu. O dva roky mladší, leč o něco známější, Marek, se věnuje moderování a herectví a jeho hlavním hudebním nástrojem je kytara. Pro trio píše texty, ve kterých můžete najít Markův laskavý a osobitý humor. Nejmladší ze tří hudbě propadl zcela. Vystudoval jako jediný hudební konzervatoř, vede sbor Schola Gregoriana Pragensis a trio doplňuje hrou na klarinet a soprán saxofon.
Celkové spojení těchto nástrojů pak vytváří ojedinělou hudbu, pro kterou lze jen těžko najít zařazení. Hudba bratří Ebenů je protkána jazzem, klasickou hudbou, folklorem, či rockem. Jak řekl Marek pro časopis Folk a country, ovlivněni byli dost Frankem Zappou. „David měl rád jazz, zvláště když pak v patnácti přišel na konzervatoři do styku se spoustou jazzmenů. Nám se v podstatě nestalo, že by jeden poslouchal něco, co ten druhý nesnášel,“ doplnil.
Kromě ojedinělého zvuku mají zvláštní způsob prezentování. Díky vtipným textům a vlastní osobitosti získali bratři v roce 1979 ocenění na velkém trampském a folkovém festivalu Porta. Jejich první deska s názvem Malé písně do tmy vyšla v roce 1984. Ačkoliv se bratři na chvíli rozešli, vědělo se, že jejich vystupování bude pokračovat. Na další museli příznivci čekat celých jedenáct let, kdy vzniklo album Tichá domácnost.
Po další sedmileté odmlce přišel zatím poslední hudební nosič Já na tom dělám. Právě z poslední desky zaznívají písně na koncertech a festivalech. První tóny by se měly rozeznít v neděli od půl osmé večerní. Lístky na koncert jsou stále k dostání. V předprodeji Sluna v Opavě je seženete za dvě stě čtyřicet a dvě stě šedesát korun.
