Letos je festival filmového outdooru poněkud specifický. Organizátorům se dostalo do rukou 110 snímků z 16 zemí celého světa. Od 14. října do 3. prosince budou představeny celkem v pětadvaceti městech České republiky. Poprvé se objeví i na Slovensku.
Součástí bude doprovodný program, v němž se mimo jiné konají besedy s význačnými hosty. Patrně největším trhákem je bezesporu legendární mořeplavec, žijící v USA, Richard Konkolski.
Jeden z organizátorů festivalu, David Křetinský, však musel opavské diváky poněkud zklamat: „V Opavě budou projekce probíhat bez doprovodného programu.“ Není třeba zoufat. Opravdu kvalitních filmů bude k vidění dost a dost.
„Dnes od 17 hodin promítneme film Trou de Fer, slovensky Železná diera od režiséra Pavola Barabáše. Trvá šestapadesát minut a pojednává o hlubokém kaňonu uprostřed Národního parku Reunion,“ pokračoval Křetinský. V následujícím programu by neměl chybět další zajímavý snímek Wild Russia: Kamchatka.
Jednotlivé filmy jsou celkově rozděleny do čtyř kategorií: outdoorový sport, hory, voda a cestopis. Odborná porota vyhodnotí nejlepší v každé skupině. Kromě toho bude zvolena cena za celoživotní dílo v oblasti outdoorového filmu a oceněný bude i nejlepší amatérský snímek.
Největší pecku hledejme v opavském programu ve středu. Přitáhnout by měl více než hodinu a půl trvající film Trabantem napříč Afrikou. Cestopis českých režisérů Dana Přibáně a Dany Zlatohlávkové bývá označován za vrchol celého festivalu. „Garantuji, že divák se nebude nudit. Pět lidí se dvěma trabanty vydává na trasu z Václavského náměstí do Kapského Města. Opravdu stojí za to,“ upozorňoval organizátor Křetinský.
Festival se v Opavě nekoná poprvé a nemívá nouzi o diváky. „Opava se řadí mezi nadprůměr. Minule se v kině během tří dní objevila asi tisícovka lidí,“ připojil David Křetinský. Na závěr by měl zaujmout snímek The Swiss Machine, který je na pořadu ve čtvrtek: „Zobrazuje výjimečného horolezce Ueli Stecka. Ostatní horolezci zdolávají Eiger dva tři dny. On ve filmu ukázal, jak to dokáže i během několika hodin, což je něco naprosto neuvěřitelného.“
Petr Dušek