Známá operní režisérka Inge Švandová-Koutecká, která nyní bydlí v Českém Krumlově, v ní vypráví o svém uměleckém a osobním životě. Vzpomíná mimo jiné také na hostování i na angažmá v opavské opeře během let 1991 až 2001. Po odchodu Oldřicha Bohuňovského se stala šéfkou opery. Bylo to právě v kritické době, kdy hrozilo zrušení opavské opery s poukazem, že blízko je ostravské divadlo s operním souborem.
„Uvědomila jsem si, že je i na mně, aby v Opavě mohla opera existovat dál. To se povedlo," zmiňuje se paní Inge o hektické době v uvedené knize. Režírovala také průvod a oslavy 770 let od založení Opavy, což bylo pro město do té doby něco nevídaného.
Ztělesněná noblesa a elegance
Opavské působení režisérky a šéfky operního souboru zachytil v publikaci sólista Evžen Trupar. Konstatoval, že vládla ansámblu s rozvahou a obrovským uměleckým potenciálem. „Obdivoval jsem její ženskou noblesu a eleganci. Byla sice přísná, v zásadních věcech nesmlouvavá a energická, ale jednala pokaždé s úsměvem, nenásilně a s nadhledem," zhodnotil Evžen Trupar svou tehdejší velitelku.
S úctou připomíná styl její práce. Na zkoušku přišla ráno v devět hodin a souboru sdělila, že do půlnoci kreslila kostýmy a pak špatně spala, protože se jí ty návrhy stále honily hlavou. Navíc ji bolely zuby, takže varovala, že zkoušku vidí ze svého pohledu dost špatně. Po pěti hodinách zkoušení odešla z jeviště svižným krokem nabitá energií. Na scéně nechala unavené, doslova vycucnuté členy operního souboru, kteří nechápavě kroutili hlavou a její odchod komentovali slovy: „Proboha, kde ta ženská tu energii bere?"
V opavském divadle byla velmi oblíbená
S manželem, scénografem Vlastimilem Kouteckým, se Inge Švandová-Koutecká podílela na řadě nádherných opavských inscenací. Za všechny je možné jmenovat například Rusalku, Divadelního ředitele, Zahradnici z lásky, Perly panny Serafínky, Dvě vdovy nebo Rigoletta. „Měla jsem možnost pracovat se sympatickými lidmi. Uvědomovala jsem si nejen odpovědnost za jednotlivé inscenace, ale i za celý provoz operního souboru," vyznává se Inge Švandová-Koutecká z dobrého vztahu k opavskému divadlu.
Členové ansámblu to viděli podobně. Po premiéře opery Zahradnice z lásky jí věnovali velký dort s milým dopisem: „Vážená paní režisérko, přijměte tento dar jako poděkování za vysoce uměleckou a přátelskou spolupráci na inscenaci. Celý kolektiv sólistů, který s Vámi spolupracoval, Vám děkuje za Vaši trpělivost a toleranci, kterou jste přispěla k zvládnutí tohoto náročného díla. Budeme na Vás vzpomínat a těšit se na další spolupráci. Vaše ovečky ze Zahradnice."
Zasloužilá umělkyně
Inge Švandová-Koutecká dostala výtvarný talent do vínku. Matka Anna Jindra Švandová byla významnou pražskou portrétistkou a otec Hugo Švanda známý architekt. Operní režii vystudovala u legendárního Ferdinanda Pujmana a v roce 1960 nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po zhruba jedenácti letech přešla do opery v Plzni, kde působila jedenadvacet let.
Hostovala v pražském Národním divadle i v cizině, byla stážistkou u slavného režiséra Pokrovského ve Velkém divadle v Moskvě a v berlínské Komické opeře u W. Felsensteina. Získala titul zasloužilá umělkyně a v roce 2004 dostala cenu Jihočeské Thálie za celoživotní dílo. V roce 1992 se stala šéfkou opery v Opavě. Později učila sólový zpěv a operní herectví na konzervatoři v Českých Budějovicích a jevištní kostýmy i dějiny odívání na Uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky v Českém Krumlově.
Dnes sedmasedmdesátiletá umělkyně má na svém režisérském kontě přes 185 operních, operetních i muzikálových inscenací na domácích i zahraničních scénách.
