Premiéru bude mít tato známá komedie v neděli 13. ledna od 19 hodin. Na jeviště vtrhne starý čert Trepifajksl, který se v Dalskabátech nudí. Lidé tam nehřeší, a není tudíž koho odnášet do pekla. K nepravostem je nedokáže přimět ani doktor pekelných věd Ichturiel. Čerta Trepifajksla náhodně objeví rázná vdova Plajznerová, která ho svým přístupem změní na normálního chlapa Matesa, který sousedům naopak pomáhá.

Kdo se o tom chce přesvědčit sám, najde obec Dalskabáty v okrese Příbram. Hra byla převedená z literární také do divadelní a televizní podoby s Jiřinou Bohdalovou a Jaroslavem Moučkou v hlavních rolích. Příběh pro opavské provedení postavil bratislavský režisér Jakub Nvota, který občas spolupracuje se zlínským divadlem.

Pro Plajznerku a Trepifajksla alias Matesa si vybral Hanu Vaňkovou a Martina Valoucha. Doktora Ichturiela a také nového faráře Dalskabát ztvární Daniel Volný a jeho pomocníky budou kostelník a současně i Belzebubův sekretář Kostas Zerdaloglu a potulný komediant Lupino v provedení Martina Táborského.

Belzebubovi dává podobu Drahomír Ožana, kováře představí Jakub Stránský, jeho ženu Kamila Srubková a pomocníka Michal Stalmach. Postavu farské děvečky vytváří Tereza Starostková. Scénu a kostýmy navrhla Katarína Žgančíková.

Spisovatel, dramatik a politik Jan Drda se narodil roku 1915 v Příbrami a po smrti matky ho vychovávali otcovi rodiče. Díky babičce vystudoval klasické gymnázium a chvíli studoval na Karlově univerzitě. Přispíval do různých časopisů a jako pětadvacetiletý vydal svou prvotinu Městečko na dlani. Po několika letech se stal redaktorem Lidových novin, po válce psal do Svobodných novin, do Práce a roku 1948 se jako šéfredaktor vrátil do Lidových novin.

Novinářskou dráhu zakončil jako šéfredaktor týdeníku Svět práce. V osobním životě byl kontroverzní postavou. Vstoupil do KSČ a plně se ztotožňoval s jejím programem, což mu otevřelo dveře k významným kulturním i politickým funkcím. V padesátých letech měl na svědomí vylučování a věznění některých protikomunisticky zaměřených spisovatelů. V roce 1968 se však ostře postavil proti sovětské okupaci a byl z místa šéfredaktora vyhozený.

Zemřel roku 1970 v osamění na dobříšském zámku a pohřbený je na místním hřbitově.

K nejznámější Drdově próze patří kromě Městečka na dlani také soubor povídek Němá barikáda a k dramatické tvorbě pohádkové komedie Hrátky s čertem a Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Vytvořil námět a scénář k filmům Němá barikáda, Hrátky s čertem, Dařbuján a Pandrhola a Vyšší princip.

Podle jeho námětů byly natočené známé filmy Městečko na dlani, Nejkrásnější hádanka nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.