Podle jedné z kurátorek expozice Marty Koubové z Národního památkového ústavu (NPÚ) Ostrava nebyla v našem kraji podobná expozice k vidění minimálně dvacet let.

Její autoři si také dali záležet. Pracovali na ní zhruba čtyři roky. „Výstava vznikla v rámci projektu Národní kulturní identity. Je zaměřena na tisky šestnáctého století v zámeckých knihovnách České republiky. Smyslem projektu je zmapovat a odprezentovat bohatství, které se v zámeckých knihovnách skrývá," vysvětloval Pavel Hájek z NPÚ České Budějovice, jenž tvrdí, že expozice je jakýmsi výsledkem čtyřleté práce a jejím zúročením.

Na skladbu knih měl vliv požár

Knihovna v Bílém zámku vznikla v poslední třetině osmnáctého století a má přibližně 16 500 svazků. Oproti jiným disponuje masivním množstvím tisků z patnáctého a šestnáctého století.

„Domníváme se, že to bylo způsobeno požárem, který zde proběhl v 18. století a Lichnovští se pak zpětně snažili shromáždit sbírku starých knih, aby jejich knihovna měla svou váhu," popisoval Petr Mašek z Oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, jenž se také podílel na tvorbě výstavy.

Podle něj má zdejší knihovna specifickou chronologickou stavbu. Zatímco v ostatních počet knih s postupující dobou exponenciálně narůstá, na Hradci je tomu jinak. Po tiscích z patnáctého a šestnáctého století jejich počet ze století sedmnáctého radikálně klesá.

Na vině je s největší pravděpodobností zmíněný požár.

Vpisek od Marka Twaina

Co se týče samotné výstavy, tak ta je rozčleněna do několika celků. Narazit zde můžeme na opravdové skvosty, které jsou mnohdy jasným důkazem toho, že Lichnovští byli v kontaktu s předními osobnostmi kulturní Evropy. V jedné knize tak třeba nalezneme vpisek s osobním věnováním Karlu Maxi Lichnovskému od Marka Twaina.

„Zvláště Mechtilde Lichnovská se pohybovala v okruhu expresionismu. Sama byla autorkou. Máme zde dokonce vystaveny dva její romány. Celkově jich napsala asi osmnáct, což ukazuje na to, že byla hodně literárně činná. Návštěvníci si mohou prohlédnout také vzpomínky jejího manžela Karla Maxe Lichnovského, jenž v Londýně působil jako velvyslanec.

Nedopadl tam ale zrovna slavně, takže vzpomínky nejsou příliš veselé," mínila Barbora Nebeská, která se na výstavě podílela v rámci své diplomové práce.

Jmenovat jeden skutečně významný exponát není docela dost možné, jelikož jich zde je celá řada. Barbora Nebeská však uvedla, že velmi vzácné jsou tzv. Aldinky: „Jedná se o tisky, které vzešly z tiskárny Alda Manutia, což byl známý benátský tiskař. Máme jich asi třicet, ale vybrali jsme jenom několik, protože nejsou bohaté na nějaké ilustrace," popisovala.

Součástí výstavy je i takzvaná Anatomie knihy. Na dotykové obrazovce počítače se například dozvíte, co je ex libris, supralibros a mnoho dalšího. Topografické poklady ze sbírek Lichnovských můžete v prostorách Bílého zámku navštívit až do poloviny letošního listopadu.