Uznání si plným právem zaslouží Michal Stalmach za ztvárnění ústřední postavy Moulineauxe, která prakticky „nesleze z jeviště". Je neustále v pohybu a suverénně zvládá i všechny nároky, kladené na pravou situační komiku. Ostatní účinkující mu zdařile sekundují a proto je komedii možné plným právem označit za kolektivní dílo.

Zadarmo drahého sluhu, koledujícího si každou chvíli o vyhazov, zvládá se smyslem pro komediální výkon Daniel Volný, vlezlým Bassinetem, který má talent objevit se pokaždé v nevhodnou dobu, je Martin Táborský a elegána Aubina s kozí bradkou s lehkostí vystihuje Jakub Stránský.

Zatímco pánové vypadají jako pařížští dandyové, s jejich ženami je to jiné a nejenom proto, že je ztvárňují muži. Kdo očekává typy, známé z různých travestiti show, bude hodně překvapený. Dámy jsou mohutné, obliny mají na nesprávných místech a jsou vesměs vousaté.

Moulineauxovu ženu Yvonne s bujným knírem ztvárňuje Kostas Zerdaloglu, jeho tchyně Madame Aigreville v podobě Drahomíra Ožany představuje noční můru každého zetě a jeho metráková milenka Zuzana je vousatá a možná i chlupatá kráska v podání Romana Slováka. Jejím manželem je drobný Aubin a jeho milenkou je zrzavá nevousatá Róza s podobou Martina Valoucha, která je současně i ztracenou manželkou Bassineta. Je to zkrátka propletenec, hodný svého autora.

Režisér Roman Groszmann se i v této inscenaci projevil jako zručný improvizátor a v závěru svou úpravou pustil fantazii z řetězu.

Tím zasel do diváckých hlav poněkud zmatek a právě o něj bezesporu šlo. Další rozvádění by nebylo fér vůči návštěvníkům repríz, kteří by byli ochuzeni o zajímavé překvapení. Jen malou připomínku: Madame Aigreville konstatuje, že herec musí být na jevišti, což je svatá pravda. Herce však má být na jevišti také dobře slyšet a to nejenom v prvních řadách na přízemí.

Ve vyšších patrech byla o premiéře slyšitelnost občas dost špatná a zbytečně to kazilo celkový dojem. Úplný závěr patří typicky feydeauxovské honičce ze dveří do dveří, což scéna Sylvy Markové plně umožňuje. Komedie byla premiérovým publikem přijatá velmi příznivě a další diváci si ji zaručeně také oblíbí.

Georges Feydeau: Dámský krejčí. V premiéře ji Slezské divadlo uvedlo 12. ledna v překladu Terezy Groszmannové. Scénu a kostýmy navrhla Sylva Marková, úprava a režie patří Romanu Groszmannovi.