Své povídky a básně publikovala časopisecky například v Hostu, Protimluvu, Zvuku a dalších. Dosud vydala dvě básnické sbírky s názvy Zámlky a Všechny tvoje smrti. Na její druhotině je ceněna její naléhavost a také niternost prožitku, který je v knize uložen.
Vzpomínáte si na první impulz, díky kterého jste začala psát? Co vás dnes nutí tvořit, co vás inspiruje?
Podnětem pro tvorbu vždy byl a dodnes je stres. Jediné, co se patrně mění s věkem, je jeho intenzita, neboť čím je člověk starší, tím je i vůči stresu odolnější i když si uvědomuji, že je to dočasné.
Máte nějaké literární vzory nebo oblíbené autory?
Literární vzory potřebuje autor v době, kdy se psát teprve učí. Oblíbené autory má pořád, přestože se vyměňují. Mezi mé stálice patří třeba Jiří Kolář. Na mé hromádce nepřečteného u postele mám Radka Fridricha a Petra Čermáčka a také novinku z nakladatelství Host 100 nejlepších českých básní 2012 na ty se teprve chystám. Na mé další hromádce rozečteného jsou: Roger McGough a slovinský básník Iztok Osojnik.
Cítíte se jistěji ve verších či v próze? Nebo je to stejné?
Pochopitelně v poezii. Tu píši intuitivně. O prózu se musím snažit, což je škoda, protože to na ní může být poznat, což je špatně.
Jaká témata volíte nejčastěji pro své povídky?
Ta témata se volí sama. Pokud na vás něco z okolní reality tlačí tak moc, že je to nesnesitelné, může se to přetavit do prózy.
Jak vidíte literaturu, co pro vás znamená?
Útočiště.
Váš život je spjat s Opavou, jak ji vidíte a ovlivňuje vás, nebo ovlivňovala při vaší tvorbě? Je pro vás důležité místo trávení času při tvorbě?
V Opavě jsem pouze tři roky dálkově studovala, mimoto jsem se v ní narodila a to je vše. Bydlím však na vesnici, takže Opava je pro mne místo, kam jsem pouze dojížděla v dětství na foniatrii, do muzea a na zmrzlinu. V dospělosti na přednášky, zkoušky a kolokvia. Opavu mám ráda, neboť na mne nepůsobí tak agresivně jako Ostrava, s níž jsem spjata možná těsněji.
Připravujete vydání nové sbírky nesoucí název Živorodky. Prozradíte o ní něco čtenářům?
Živorodky by snad měly vyjít v průběhu letošního roku. Obsahují odraz individuální reality předchozích dvou let. Protože život každého z nás je odlišný a zkušenosti nepřenositelné, možná tam někdo nalezne něco, co v jiné variaci zažil také, nebo něco, co jej naštve, popudí, odradí, naláká, možností je spousta.
Silvie Březinská