Kulturní léto pokračuje Románem pro ženy
Pokud se dnes (ve středu 10. srpna) večer umoudří, od jednadvacáté hodiny v Městských sadech bude možno zhlédnout oblíbený snímek Román pro ženy. Od osmnácté hodiny by měl být v provozu stánek s občerstvením, takže bude možné zahřát se třeba čajem.
Román pro ženy patří k nejoblíbenějším titulům Michala Viewegha, který k filmu napsal i scénář. Režie se ujal řemeslně zdatný Filip Renč a výsledkem je komerčně úspěšný snímek, který sice kritiky a náročné kinofoly příliš nenadchl, ale mezi běžnými diváky se těší velké popularitě. Film rozhodně zdobí herecké výkony.
Mladou Lauru, která pracuje v redakci dámského týdeníku Vyrovnaná žena, hraje slovenská herečka Zuzana Kanócz. Její ovdovělou matku, tlumočnici a překladatelku, pak Simona Stašová. Jistý comeback slaví ve filmu Román pro ženy Marek Vašut, který se oprostil od role osudového krasavce a hraje se sympatickou sebeironií.
Tragikomický příběh o věčném ženském naivním hledání toho pravého může zpříjemnit dnešní letní večer, třebaže s poněkud podzimními teplotami.
Zámecké letní kino v Hradci nad Moravicí
Také v Hradci nad Moravicí jsou v létě filmy promítány mimo tradiční prostory kinosálu. V krásném prostředí u Bílé věže bude dnes po setmění kolem jednadvacáté hodiny k vidění jedna z nejoblíbenějších komedií nejen sedmdesátých let Marečku, podejte mi pero!
Připomínat začátek školního roku jistě není potěšující, ale této komedii to určitě rádi všichni odpustí. Zkušený režisér Oldřich Lipský se ujal scénáře Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, kteří si sami ve filmu zahráli a přizvali i řadu kolegů z Divadla Járy Cimrmana. Tradici skvělých komedií ze školního prostředí, jímž vévodí ty natočené podle knih Jaroslava Žáka, se rozhodně nezpronevěřili.
V hlavních rolích otce a syna se setkali skutečný otec a syn Jiří Sovák a Jiří Schmitzer (posledně jmenovaného bude možno v Hradci potkat v pátek jako písničkáře na festivalu Moravské hrady). Jistě se najde opět dostatek diváků, kteří si rádi připomenou dnes už zlidovělé filmové hlášky a budou znova udiveni, že se jim potolikáté smějí.
Mimochodem začátkem září před devíti lety byla Hliníkovi v Humpolci slavnostně odhalena pamětní deska, na které je nápis Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané. A ve třídě ve filmu místo portrétu prezidenta visí Jan Amos Komenský, protože stranické vedení usoudilo, že by utrpěla důstojnost nejvyšího soudruha, kdyby se v jeho přítomnosti diváci smáli.
Kupodivu to nebyli poslední politikové, kterým se film nelíbil…
Jaroslava Malá