Každý plenér měl podle Herrmanna specifickou atmosféru odvíjející se od charakteru účastníků. Skupinu ale podle něj vždy spojila chuť něco vytvořit.

„Kolektiv musí být připravený na to, že budeme na plenéru denně něco malovat. Jinak by to nemělo žádný smysl. Nejedeme se tam jen válet. Rekreace je příjemné doplnění, ale není to hlavní," je přesvědčen Herrmann.

Po každém plenéru následuje výstava nejzdařilejších prací a fotek. Pravidelně se díla a snímky studentů objevují v prostorách Mendelova gymnázia, vystavovalo se ale už i na Krajském úřadě v Ostravě nebo v opavském Obecním domě. „Když se nasbírá dobrá tvůrčí parta, vznikají výborné věci. Zůstává za námi určitá stopa," říká Herrmann.

První plenér v roce 2005 se stejně jako několik následujících odehrál v Omiši. Tehdy se studenti dělili do dvou skupin. Jedni se zaměřovali na výtvarnou tvorbu s ekologickými prvky, druzí byli talentovaní matematici a fyzici.

Na dalších letních školách se zachovala pouze ta umělecká část. Plenéry se pak přesunuly do chorvatské Brely. Naposledy se tam studenti podívali loni. „Plenéry byly úžasné. Drželi jsme jako parta při sobě a vytvářeli krásné věci. Bodypainting byl parádní, od té doby už jsem se k němu bohužel nedostala," líčí účastnice letní školy Bez tíže 2009 Petra Krejčí.

Úkolem umělců bylo vytvořit v přímořské krajině land-art tak, aby výsledek nenásilně zapadl do rázu místní přírody.

Úkolem umělců bylo vytvořit v přímořské krajině land-art tak, aby výsledek nenásilně zapadl do rázu místní přírody. foto: Rostislav Herrmann

Příští léto se už ale výtvarníci u moře nepomalují, kvůli zdravotním problémům jediného organizátora Rostislava Herrmanna budou tvořit v Česku. „Byl jsem překvapený, že je zájem o tuzemský plenér tak velký. Myslel jsem si, že studenty láká hlavně moře. Možnost něco vytvořit a zažít tvůrčí atmosféru má asi u některých lidí větší motivační význam, než jsem si myslel," přiznal Rostislav Herrmann.

Abstraktní malbou na plenérech studenti nechávají nahlédnout do světa subjektivních myšlenek, emocí a postojů. Před lety například tvořili malby na téma Mé ráno. Při land-artu se studenti snaží používat materiály nalezené přímo v terénu a vytvářet díla, která s okolní krajinou skutečně splynou.

Tyto práce fotografují a poté uvádí krajinu do původního stavu. Face-art nebo body-art Herrmann do programu zařazuje zčásti jako zábavu pro účastníky. Jednou například vycházeli z barev a tvarů korálových útesů.

Lada Poštulková