Strhující režie Jany Andělové Pletichové vtáhla do děje i ty návštěvníky, kteří měli obavy z komplikovanější hudby Leoše Janáčka. Režisérka maximálně zúročila scénu Jaroslava Milfajty – obrovský pravoslavný kříž.

Šikmou plochu využila pro hierarchii postav a zákoutí kříže pro intimní konverzaci. Režie přinesla nový prvek v závěru opery, kdy nechává Káťu dospět do psychických ataků a samotná sebevražda - pád z vrcholu kříže – je tak sugestivní, že publikum zcela oněmělo. K vyjádření atmosféry pomáhají i kostýmy Michaely Savovové. Orchestr pod vedením Marka Prášila působil kompaktně, jen místy zpěváky „kryje“.

Fotokoutek podle návrhu studentky Adély Baronové.
Porodnice Slezské nemocnice má fotokoutek

Dobře vybraní sólisté odvedli pěkný výkon, Obdiv si zaslouží Tereza Kavecká, která zejména hereckým výkonem v titulní roku zaujala publikum, stejně tak Katarína Jorda v roli nesnesitelné tchyně. Anna Moriová vytvořila nejen herecky sympatickou Varvaru, ale zaujala pěkným mezzosopránem.

Vyrovnané obsazení pánských rolí působí věrohodně po stránce herecké i pěvecké. Ať už u slabošského Tichona v podání Jakuba Rouska nebo odpudivého Dikojre Davida Szendiucha, zamilovaného Borise Juraje Nociara či hravého učitele Kudrjaše Víti Sanbory. Představení si určitě nenechejte ujít. Jelikož jsem se nezúčastnila druhé premiéry, těším se na další reprízu s Američankou Bree Nichols, kterou návštěvníci velmi chválí.

Jana Gélová