Její církevní část začíná v pátek mší svatou v 7.30, 9 a 18 hodin, v sobotu bude v 18 hodin sloužena bohoslužba za poutníky z Bohuslavic. V neděli začínají mše svaté od 6, 7.30, 9, 10.30, 14, 16.30 a poslední bude sloužena v 17.00 hodin.

Vlastní program pro širokou veřejnost bude v areálu u kulturního domu i na hřišti vyplněný zábavou, která začne v pátek od 20 hodin u kulturního domu.

Sobota přivede do obce tradiční jarmark, plný pouťových stánků s nejrůznějším zbožím i dobrotami a volná zábava s kapelou pokračuje od 17 hodin. V neděli přiláká návštěvníky znovu jarmark a třídenní společenská setkání místních i přespolních návštěvníků budou od 15 hodin zakončena další zábavou s živou hudbou.

Děti si během pouťových dní dosyta užijí kolotočové atrakce, postavené na místním hřišti. Poutní tradice v obci vychází z historie a z uctívání posvátného oltářního obrazu Panny Marie, kterému byla v dávných dobách přisuzována celá řada případů zázračného uzdravení poutníků.

V roce 1757 nechal majitel panství hrabě Benjamin Mitrovský podle výpovědí svědků sepsat šestadvacet zázraků. Zvěst o nich se rychle roznesla po okolí a návštěvnost cizích poutníků rychle rostla. Vznik poutní tradice se vztahuje k období po třicetileté válce a dřevěný kostelík byl roku 1721 nahrazen novým kamenným kostelem s věží a třemi oltáři.

Současnou podobu v novorománském slohu získal po poslední přestavbě koncem 19. století a svatyně byla pro poutníky výrazně rozšířena. Jako poutní místo regionálního významu se Hrabyně stala po roce 1750 a císař Josef II. ji v roce 1780 povýšil na městečko s právem šesti výročních trhů.

Hrabyňské jarmarky se staly známými a lákaly poutníky z Frýdku, Místku, Příbora, Kelče i z polské a moravské Ostravy. Většina jich však přicházela z pruského Slezska. Po zrušení nevolnictví dostala obec nové obyvatele, kteří v ní rozvíjeli řemeslnou výrobu.

Hrabyňské trhy, poutě a zejména posvícení na Pannu Marii se stávaly přirozeným shromaždištěm lidí z okruhu čtyřiceti kilometrů. Poutní tradice vychází z bohaté historie obce a z uctívání posvátného oltářního obrazu Panny Marie, kterému byla v dávných dobách připisována celá řada případů zázračného uzdravení poutníků.