Sedmadvacetiletá malířka narozená ve Vítkově nabízí přes třicet reprodukcí svých prací, které jsou parafrází na slavný obraz Jakuba Schikanedera Vražda v domě. Na rozdíl od Schikanederova pojetí se stává autorka na svém obraze sama obětí zločinu, a nejen to. Na výstavě ji uvidíme i v roli pozdně gotické Fouquetovy madony, neméně sexy, než byla před půl tisíciletím její slavná předchůdkyně, na rozdíl od ní však v pánském klobouku

. Historička umění Zuzana Bilo upozorňuje na četné odkazy v dílech Ivany Štenclové následovně: „Od bible přes Dostojevského a Kafku, od umění quattrocenta přes americký pop i čínskou operu. Už to bude činit autorku přes všechny formální i materiálové experimenty vždy univerzálně srozumitelnou.“ Ivana Šteclová je považována za jednu z největších mladých talentů. Snad o tom svědčí i fakt, že v Národní galerii vystavuje sedm svých děl. Její díla byste ovšem mohli vidět také ve Švýcarsku nebo Polsku. Z

ajímavý je u Štenclové také použitý materiál. Výtvarnice využívá na obrazy tavnou pistoli, injekční stříkačku, plete je z drátů, vrství z izolačních krytin a plexiskla. Navíc je výbornou kreslířkou a figuralistkou, a třeba z drátů uplete takové svědectví o dětské duši či životě gayů, že z toho mrazí. Ukázku drátěných obrazů můžete najít také v Opavě v restauraci Lenies. Ivana Štenclová má to štěstí, že se svou volnou tvorbou uživí, svědčí o tom nejen stoupající ceny jejích obrazů v českých aukcích umění, ale i zájem známých zahraničních sběratelů, například ze Spojených států a z Číny (sbírka J. Cahillan, sbírka Wing Shya, atd.).

V první půlce tohoto roku bude Ivana Štenclová vystavovat v Argentině a v Chile.