Během pondělka vyrostly provizorní zátarasy také kolem Slezského divadla na Horním náměstí v Opavě. Cedulka upozorňující, že k zemi může padat led, je dostatečným varováním k tomu, aby lidé nepřekračovali vzdálenost, která je vytyčena páskami a cedulkami.

„Reagovali jsme na počasí. Střecha divadla má ploché kraje. Pokud napadne sníh, následně roztaje a zmrzne, nastává problém. Led totiž sjíždí dolů a může padat na kolemjdoucí, proto jsme se rozhodli k těmto opatřením,“ komentovala správkyně budovy Slezského divadla Eva Kreuzová a vzápětí ještě dodala:

„V loňském roce byla situace horší, protože sněhu bylo více. Sami nejsme schopni sníh nebo led ze střechy dostat. Lze to jedině zvenku přes plošinu. Právě z toho důvodu jsme se rozhodli vytyčit prostor se zákazem vstupu.“

POMOHOU SPECIALIZOVANÉ FIRMY

Za bezpečnost na chodnících nebo pozemních komunikacích je zodpovědný majitel nemovitosti, z níž se sněhové vrstvy nebo rampouchy mohou uvolnit. Vlastníci se často obracejí na specializované firmy.

„Letos jsem ještě žádnou žádost neobdržel. Zatím totiž sněhová nadílka nebyla tak dramatická. Pokud se vrátím ve vzpomínkách, tak nejhorší byl rok 2010. Tehdy region zasáhla sněhová kalamita, rampouchy a sníh jsme museli odstraňovat každý den snad dva měsíce v kuse,“ vybavoval si Michal Durčák z Opavy, jenž se zabývá výškovými pracemi a v případě potřeby na přání zákazníků řeší také tyto záležitosti.

Důsledné kontroly se dle něj vyplatí.

„Majitelé nemovitostí by si měli všímat především rampouchů. Nebezpečné jsou hlavně ty visící ze žlabu do ulice. Někomu to spadne na hlavu, ale zodpovědnost leží na bedrech majitelů. Pokud se jim samotným to nepodaří odstranit, měli by se obrátit na firmy, které se tím zabývají, v případě extrémnějších případů na hasiče.“

Někteří se rampouchům snaží předcházet systémem vyhřívání žlabů, to však podle Michala Durčáka mnohdy může způsobit víc škody než užitku.

„Já osobně nejsem zastánce těchto zařízení. Během zmíněného roku 2010 jsme to řešili na jednom opavském objektu. Napadlo asi čtyřicet centimetrů sněhu, pak začalo tát, na povrchu vznikla krusta, ale zanedlouho přišel silný mráz a pod krustou to zmrzlo. Když se systém spustil a zase to začalo odtávat, voda si hledala prostor ucpaným žlabem a rázem do budovy zatékalo,“ vysvětloval opavský odborník na výškové práce.

EXTRÉMY ZATÍM NEJSOU

U některých případů je potřeba zásahu hasičů. V tomto roce ale kvůli padajícímu sněhu vyjíždět příliš nemuseli.

„Souvisí to se sněhovými podmínkami. Zatím ale nešlo o nic extrémního, takže se to řešilo opravdu minimálně. Počasí nám v tomto ohledu přeje,“ uvedl tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Petr Kůdela a ještě vysvětlil, za jakých okolností jdou do akce profesionální hasiči a ze střech odstraňují sníh a led:

„Je to u objektů, které jsou ve veřejném vlastnictví. Zmíním například radnice, muzea a podobně.“