Na zámku v Janovicích u Rýmařova je nejvýznamnější garáž 20. století. Vyjel z ní automobil, ve kterém o pár dní později atentátník zastřelil arcivévodu Františeka Ferdinanda d'Este. Následník trůnu si na cestování po Sarajevu půjčil auto z Rýmařova od svého přítele Franze von Harracha.

Harrachův osobní řidič Leopold Lojka 28. června 1914 při slavnostní jízdě Sarajevem seděl za volantem. Vezl Františka Ferdinanda, jeho ženu Žofii a majitele zámku Janovice hraběte Harracha. Chybně odbočil, a tak omylem dovezl posádku přímo před hlaveň Browningu atentátníka Gavrilo Principa. Tak začala první světová válka.

Park je města, zámek památkářů

Před dvěma lety zámek Janovice převzal Národní památkový ústav NPÚ. Drtivá většina zámeckých komnat teprve čeká na své využití.

„Nám jako městu Rýmařov byl předán zámecký park, se kterým máme velké plány. Je to nádherné místo. Chtěli bychom mezi mohutné stromy zakomponovat chodníček, jezírko, odpočívadla a podobně,“ uvedla místostarostka Rýmařova Lenka Vavřičková.

Spor o Benešovy dekrety

Proč se místo s takovým turistickým potenciálem nezačalo využívat už dříve? „Zámek spadal pod Ministerstvo vnitra, ale to nechtělo do zámku investovat čas ani peníze. Důvodem byl i letitý soudní spory o restituční nároky. O zámek se soudili se státem potomci Harrachů a Mikuláše Forgáche. Soudní pře se definitivně uzavřely v roce 2017.

Fotogalerie zámku:

Od roku 2019 má zámek nového majitele, takže investicím a plánům na využití a oživení už nic nestojí v cestě,“ uvedla místostarostka s tím, že město Rýmařov ve sporech o zámek a výklad Benešových dekretů vystupovalo nestranně, takže s potomky původních majitelů má dobré vztahy.

Máme společný cíl

Aristokratická rodina, která svým podnikáním v oblasti lnářství a zpracování dřeva po několik generací přispívala k rozkvětu Rýmařovska, dnes žije v Rakousku.

„Nikdy mezi námi nebyla zášť. Slíbili, že sem dál budou jezdit a nabídli nám pomoc při oživení zámku. Máme společný cíl.. Jsou ochotni pomoci badatelům a památkářům při obnově interiérů, ale to je až ta třešnička na dortu.“ dodala místostarostka Rýmařova Lenka Vavřičková.

Zámek Janovice už má svou kastelánku. NPÚ jako nový majitel aktuálně buduje sociální zázemí pro návštěvníky. „Máme radost z prvních drobných kroků, ale oživení zámku je nákladný projekt a běh na dlouhou trať. Věřím, že je zámek v nejlepších rukou. NPÚ je pro nás ideální partner,“ uzavřela místostarostka Vavřičková, podle které má zámek přímo na úpatí Jeseníků obrovský turistický potenciál - CELÝ VELKÝ ROZHOVOR  O PLÁNECH RADNICE A BUDOUCNOSTI RÝMAŘOVA NAJDETE ZDE.

KRÁTCE Z RÝMAŘOVA

Rýmařov si ponechal městské byty

Zatímco většina měst a obcí svůj bytový fond už dávno prodala nájemníkům, Rýmařov si své byty ponechal. Má kolem 8500 obyvatel, na které připadá 1250 městských bytů. Výhodou je, že zastupitelé mohou lépe ovlivňovat vzhled města, a vlastně i skladbu nájemníků.

„Městské byty jsou pro Rýmařov velký benefit. Klobouk doků před těmi, co vedli Rýmařov před námi, že bytový fond nerozprodali. Vlastníme nejen historickou zástavbu, ale i sídliště. Něco se prodalo, ale v minimální míře. Například téměř celé náměstí jsou objekty města, takže si můžeme ohlídat jejich vzhled a využití. Díky dotacím typu zelená úsporám máme už zatepleno téměř 90 procent bytového fondu. Brali jsme si na to i úvěr, abychom dotace využili na maximum,“ shodují se starosta Luděk Šimko a místostarostka Lenka Vavřičková.

Pomník v nemocnici připomíná příběh beznohého pilota

Pomník s orlem v Podhorské nemocnici v Rýmařově připomíná rumunského letce Gheorghe Bănciulesca (1898-1935). Prvního pilota na světě, který vzlétl s protézami místo nohou. Pomník byl vybudován jako uznání lékařům rýmařovské nemocnice, kteří pod vedením dr. Julia Boeseho na podzim roku 1926 pilotovi zachránili život. Film Gheorghe Bănciulescu – A přece budu létat představuje let z Paříže, který měl 12. září 1926 překonat rychlostní rekord.

Letoun kvůli špatnému počasí havaroval v Jeseníkách. Díky mimořádné péči rýmařovských lékařů Bănciulescu přežil, a vrátil se k pilotování. Když se Bănciulescu vracel z Rýmařova do Rumunska, několik českých pilotů z Olomouce doprovázelo slavného rumunského kolegu. Ještě během rekonvalescence v červnu 1927 Bănciulescu vzlétl s protézami namísto nohou. Byl to první takový případ v historii letectví. Bănciulescu na Rýmařov nikdy nezapomněl, a několikrát se do Československa vrátil. Jméno Gheorghe Bănciulesca nese rumunské letiště ve městě Ploješť, asi 60 kilometrů od Bukurešti.

ZAJÍMAVOSTI Z RÝMAŘOVA

Rýmařov je nejzápadnějším městem Moravskoslezského kraje. Je obcí s rozšířenou působností pro obce mikroregionu (Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov a Velká Štáhle). Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Rýmařovsko je územím, které navštěvovali již Keltové před více než dvěma tisíci lety, když vystupovali z úrodného Pomoraví vzhůru k zlatonosným tokům Jesenicka a zanechali nízké rýžovnické kopečky v nivě řeky Moravice nad Malou Štáhlí.

TIP NA VÝLET Dřevěná zvonice v Jamarticích stojí na pravém břehu Podolského potoka uprostřed obce, zhruba 4,5 km od městského úřadu v Rýmařově. Věžovitá stavba čtvercového půdorysu byla využívána také jako starokatolická kaple. Ještě v 60. letech byl v interiéru přítomen oltář. V současnosti je unikátní dřevěná zvonice nevyužitá a představuje spíše místní kuriozitu.

Také měšťany Rýmařova v minulosti ohrozily čarodějnické procesy. Za první oběť zvolil prokurátor Boblig statečného a výřečného odpůrce procesů rýmařovského faráře Františka Jana Bapsta a jeho obviněním chtěl přenést procesy i k nám.

Opět nelze jinak, než obdivovat statečnost a prozíravost konšelů, kteří knězi, jenž se dostal do bezvýchodné situace, umožnili na poslední chvíli v lednu 1686 útěk na neznámé místo a zaskočený soudce nedokázal situaci zvrátit. Město tak zůstalo ušetřeno planoucích hranic.

V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles. Divadelní spolek Mahen funguje jod roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční.