Právě připomenutí této katastrofy bylo cílem snahy filmařů v čele s režisérem Davidem Ondříčkem, kteří si dokonce při natáčení hornické prostředí sami osahali.

„Některé scény jsme přímo v dole točili. Ale nejen to, dozvěděl jsem se mnoho o mentalitě horníků. Pro mě jako Pražana je to nesmírně zajímavá zkušenost,“ svěřil se při havířovské premiéře filmu sám režisér David Ondříček.

Film je postaven na příběhu revírníka Milana Šlachty, kterého hraje Marek Taclík, jehož ženu ztvárnila Martha Issová. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. A zanedlouho přichází pátek 7. července 1961…

Oba termíny premiér v havířovském kině Centrum byly plně obsazené, podívat se přišli pamětníci, vdovy po zahynulých hornících, i členové kroužku krojovaných horníků.

„Náš dvojfilm vznikal především s velkým respektem k události samotné, k jejím obětem a pamětníkům. Ta katastrofa se stala v Havířově, veškeré informace jsme získávali právě tam, z velké části jsme tam i natáčeli. Právě proto jsme chtěli s filmem nejprve přijít za lidmi, kterých se nejvíce týká. Do Havířova,“ vysvětlil kreativní producent Michal Reitler.

Televizní premiéra 27. 5. 2018

První díl dvojfilmu Dukla 61 uvede první program Česká televize už tuto neděli ve 20.15 hodin, druhý pak o týden později ve stejném čase.

V návaznosti na dvoudílný hraný film Česká televize uvede také dvoudílný dokumentární cyklus s názvem Černé zlato. Dvoudílný dokument B. Kopecké a J. Režného pátrá po životních poměrech horníků a jejich rodin v archivech, dokumentech a vzpomínkách pamětníků. První díl odvysílá ČT 2 v pondělí ve 21.05 hodin, druhý o týden později 4. června od 21 hodin.

Zajímavost z natáčení:Z původního dolu Dukla zbyly dnes už jen cca dvě poslední budovy (hlavní zachovalá budova byla v postprodukci přenesena ve 3D do natočeného materiálu), proto tvůrci natáčeli v dole Rako Lupky v Rakovníku, v dole Barbora v Karviné, v dole Žofie v Orlové-Porubě, v dolech Chlebovice a Paskov ve Frýdku-Místku, v exteriérech měst Havířov a Příbram.

Požár v podzemí Dukly byl větší peklo než ve filmu

Filmový příběh o důlním neštěstí, při němž v červenci 1961 zahynulo v podzemí Dolu Dukla 108 horníků, nemůže ani zdaleka divákovi přiblížit, jaké peklo ti, kdo tehdy u požáru na Dukle byli, prožili.

Jak to tehdy, před téměř 57 lety bylo? Sedmý červenec byl v Havířově podle pamětníků krásný a slunečný den. Jeden z mužů ranní směny, nikdy nevypátraný havíř, nevědomky zachytil zřejmě ramenem v jedné z chodeb o vypínač pásového pryžového dopravníku. Zen se třením po čase vznítil. Došlo k tomu ve 3. patře v 11. sloji, v místech, kde se ten den netěžilo.

V dole bylo tehdy na odpolední směně 338 horníků. V půl čtvrté horníci ve 2. patře dolu ucítili zápach spálené pryže. Jeden z vedoucích se vydal zdroje zápachu hledat. Když neuspěl, vrátil se ke své práci.  Ačkoli už před 17. hodinou hlásili kouř a zápach havíři z dalších oblastí, nikdo na povrchu nereagoval. Oheň z hořícího dopravníku mezitím přeskočil na dřevěné obložení chodby. Teprve v 17.05 byly povolány jednotky Báňské záchranné služby a byli odvoláni horníci z hořícího dolu. Pro téměř třetinu z nich to už však bylo příliš pozdě.

Pracující Ostravy uctili 12. července památku obětí důlního neštěstí. V sále Domu kultury v Ostravě se konal pietní akt.

Důl Dukla se změnil v zakouřené hořící peklo. „Záchranáři, kteří se tam vydali, neviděli ani na vlastní prst, byla tam nulová viditelnost,“ říká pamětník z dolu Dukla Jan Bardoň. „Když si nasadili ty masky, doufali, že je zachrání,“ vypráví Jaroslav Čihař, autor knihy o neštěstí na Dole Dukla. 

Těsně před půlnocí bylo rozhodnuto, že se chodba zabetonuje, aby se zabránilo přístupu vzduchu a požár se tak uhasil. Poslední oběti byly vyproštěny z dolu 4. srpna.

Z vyšetřování příčin požáru vyplynulo, že k neštěstí, které si vyžádalo tolik lidských životů, došlo liknavostí a chybnými rozhodnutími vedoucích pracovníků. 28. srpna 1962 pak vynesl Okresní soud v Karviné rozsudek nad devíti obžalovanými, mezi kterými byli ředitel, výrobní náměstek, vedoucí výroby, bezpečnostní technik, dispečer, revírník, vedoucí perspektivního plánování, předák i zámečník. Za závažné nedostatky byli podle míry zavinění zodpovědní zaměstnanci včetně ředitele dolu odsouzeni k pod­míněným a nepodmíněným trestům. 

#galerie|373105#