Město Vrbno pod Pradědem se nachází na soutoku Bílé, Střední a Černé Opavy. Je tvořeno několika místními částmi: Bílý Potok, Mnichov, Vidly a Železná. Součástí Vrbna býval také Ludvíkov, který se však v roce 1990 oddělil.

V roce 2011 město oslavilo 400 let výročí od povýšení na město. Letos slaví významné jubileum Pěvecký sbor města Vrbna pod Pradědem, v jejímž čele stojí dirigent Leoš Sekanina.

Starosta Petr Kopínec vnímá město v srdci Jeseníků také jako turistickou základnu, z níž je to kousek na Praděd, do Karlovy Studánky, na Slezskou Hartu, do Zlatých Hor i na Rejvíz.

Turisté i místní mohou sportovat v bike parku, na bobové dráze na Vysoké hoře a skate parku v Železné, Mohou navštívit Volnočasový areál Černá Opava, Cestu kolem vody, lesopark a 2 workoutová hřiště. O prázdninách se Vrbenští i návštěvníci mohou těšit na Lesní slavnost Lapků z Drakova. Ten chystá Spolek Přátelé Vrbenska na 24. a 25. července. 

Karolína Kopíncová z Vrbna pod Pradědem, Miss Czech Republic 2020.Miss Czech Republic 2020, Karolína Kopíncová z Vrbna pod Pradědem. Zdroj: Deník/Andrea Martínková

Miss Czech Republic 2020 je Karolína Kopíncová z Vrbna. Dvaadvacetiletá studentka Karolína Kopíncová z Vrbna pod Pradědem nosí korunku královny krásy Miss Czech Republic 2020. Díky tomu bude reprezentovat Česko na světové soutěži Miss World. Není to náhoda, že miss má stejné příjmení jako starosta Vrbna Petr Kopínec. Na úspěchy své dcery může být hrdý.

Karolína reprezentuje nejen Českou republiku, ale také Vrbno, ke kterému se vždy hrdě hlásí.Karolíně drželi palce nejen ve Vrbně pod Pradědem a v Ludvíkově, ale také v Holčovicích, kde strávila kus dětství v hájence u lesa. Díky tomu na rozdíl od svých vrstevníků byl pro ni přirozenější pohyb v přírodě, než vysedávání u počítače. Chodila do páté třídy, když se její rodina přestěhovala do Ludvíkova u Vrbna pod Pradědem. Tam si zamilovala jízdu na kole.

V soutěži Miss Czech Republic prozradila, že jejím koníčkem jsou akrobatické kousky na kolech MTB. Umí si užít adrenalin, když skáče na kole přes překážky a učí se triky za letu ve vzduchu.Karolína Kopíncová studuje na Masarykově Univerzitě obor Mediální komunikace a média.

Svět miss, neboli dívčí krásy, módy, kosmetiky, modelingu a focení objevila celkem pozdě, až v 17 letech. Tehdy v Ostravě studovala střední školu, Přírodovědné lyceum. Na žurnalistiku pomýšlela už na střední, ale tu bylo možné studovat pouze ve Vsetíně nebo v Praze. Ostrava a přírodověda pro ni byla dočasným kompromisem.

K žurnalistice, kterou považuje za svůj budoucí hlavní obor, se vrátila až po maturitě.Studium v Ostravě ale bylo pro ni velmi důležité. Našla si zde přes agenturu zakázku na focení svatebních šatů, a od té doby se začala zajímat také o modelingovou sféru.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Na konci článku najdete MAPU VŠECH MÍST, která jsme v rámci seriálu DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ již navštívili.

Při vysokoškolských studiích v Brně zažila kromě focení i své první velké přehlídky. Odtud už byl jen krůček podat přihlášku do soutěže Miss Czech Republic 2020.

Dlouholetá spolupracovnice Deníku Andrea Martinková se vydala z Vrbna pod Pradědem do Prahy, aby se s Karolínou Kopíncovou prošla po Karlově mostě a zeptala se, jak jí soutěž krásy změnila život - CELÝ ROZHOVOR S KRÁSNOU NOVOU MISS ČESKÉ REPUBLIKY NAJDETE ZDE.

Tipy na výlet o po stopách historie 

Osvěžení u Mirkova pramenu

Mirkův pramen ve Vrbně pod Pradědem.Mirkův pramen ve Vrbně pod Pradědem.Zdroj: Deník/Andrea Martínková

Mirkův pramen je tipem na výlet, který návštěvníky i místní osvěží v každé roční době. Byl vybudován 1. července 1995 a pojmenován po svém zvelebiteli. Najdeme ho jižně od Vrbna ve výšce 696 m.n.m.

Voda z Mirkova pramene je pitná, nezávadná, prostá bakterií, mírně kyselá. Po náročných túrách zde najde osvěžení každý návštěvník. O pramen pečuje Odbor Klubu českých turistů při TJ Sokol Vrbno pod Pradědem.

Mirkův pramen ve Vrbně pod Pradědem.Mirkův pramen ve Vrbně pod Pradědem.Zdroj: Deník/Andrea Martínková

Další tipy

Ve Vrbně najdete mnoho památek. Například evangelickou zvonice z roku 1921, zámek Grohmann ze 17. století, který si nechal přestavět továrník F. Rossler a později zde sídlila významná rodina Grohmannů, nebo farní kostel sv. Michala z let 1837 - 1844.

V okolí města můžete objevovat několik zřícenin hradů. Ať už je to Rabenštejn z 2. poloviny 13. století a Pustý zámek.

Zřícenina hradu RabenštejnZřícenina hradu RabenštejnZdroj: F. Lysáček (z webu mapy.cz)

Obě zříceniny se nachází v blízkosti osady Bílý Potok, patří však do katastru místní části Železná. Na hřebenu kopce mezi cestou Vrbno – Andělský Hora pak objevíte zříceninu Freudenštejn patrně ze 13. století. Ve Vrbně se ale můžete vydat také po stopách pietních míst a válečných hrobů.

Na místním hřbitově můžeme uctít památku vojákům u Pomníku obětem 1. světové války. Na budově kostela svatého Michala pak najdete Pamětní reliéf obětem 1. světové války, jenž byl vybudován v roce 1925.

V místní části Mnichov se nachází válečný hrob Našim hrdinům světové války, který je věnován 67 hrdinům, kteří padli za 1. světové války.

Husité v knihovně

Návštěvníci Městské knihovny ve Vrbně pod Pradědem se mohou těšit z výstavy s názvem Husité a Řemesla. Výstava vznikla u příležitosti vydání stejnojmenných knih autorky Kláry Smolíkové. Expozici tvoří 54 listů s komiksy a ilustracemi Honzy Smolíka.

Knihovna ve Vrbně pod Pradědem hostí výstavu Husité a Řemesla.Knihovna ve Vrbně pod Pradědem hostí výstavu Husité a Řemesla.Zdroj: Deník/Andrea Martínková

Klára Smolíková žila patnáct let s rodinou v Táboře. Věnovala se psaní dětských časopisů, pohádek, komiksů a vzdělávacích článků. Publikace ilustroval Honza Smolík, její tehdejší manžel. Mimo jiné se podílela na několika učebnicích a vytvořila desítky sad pracovních listů.

Deset let učila táborské studenty knihkupectví a knihovnictví a tři roky působila v Husitském muzeu. Z toho pramení její zájem o historickou literaturu doby husitské. Zájemci o impozantní exkurzi do české historie mohou výstavu navštívit do 30. června.

Znak Vrbna pod Pradědem: liška a horník

Znak města Vrbno pod Pradědem.Zdroj: Vrbno pod Pradědem

Na modrém štítu je příčně zlaté úzké břevno, které dělí štít na dvě poloviny. Ve vrchní polovině běží liška doprava. V dolní polovině je při levém okraji skála s vchodem do štoly, ze které horník vyváží na kolečku rudu. Ve městě se těžilo zlato, stříbro a železná ruda, velká část obyvatel byla zaměstnána těžbou, zpracováním těchto rud a výrobou dřevěného uhlí.