Lípu do soutěže přihlásil starosta Janova Lubomír Volný a spolek Janováček. Nominace má také podporu starostů Osoblažska, kteří vidí potenciál tisícileté lípy v rozvoji cestovního ruchu. Byla to příležitost, aby se obyvatelé Janova sešli pod lípou, a zavzpomínali, co všechno už pod ní prožili.

Ve finále ankety Strom roku 2020 je dvanáct stromů z devíti krajů. Hlasování na webu stromroku.cz bude ukončeno 11. října, a výsledky se oficiálně dozvíme na slavnostním vyhlášení 20. října. Pokud chcete Janovskou lípu podpořit, máte poslední příležitost.

Poprvé Janovskou lípu nominoval do této soutěže Klub přátel starého Krnova v roce 2010. Tehdy šlo o naprosto neznámý strom. Pojem "Janovská lípa" znalo jen pár dendrologů. Od té doby propagace lípy přece jen pokročila zásluhou amatérského historika Dalibora Zlomka, který ji „znovuobjevil“.

Tisíciletá lípa v roce 1928

Janovská lípa je živým dokladem, jak fungovala prvorepubliková péče o zeleň. Dalibor Zlomek asi před patnácti lety v krnovském archivu narazil na dokument z roku 1928. Je to žádost sedláka Rudolfa Pfitznera z Janova, který jako majitel pozemku prosí starostu, aby mu vydal povolení ořezat strom.

„Starosta mu to zakázal s tím, že o tak významný strom nemá pečovat sedlák, ale odborník. Zároveň starosta požádal o posudek univerzitního profesora z Brna. Ten lípu prohlédl a odhadl její stáří na tisíc let,“ shrnul archivní prameny Dalibor Zlomek.

Nevěřil, že ještě stojí

Zlomek dobře zná historii svého regionu, ale nikdy před tím o tisícileté lípě v Janově neslyšel. Z toho usoudil, že už dávno musela být pokácena. Přesto se vypravil do Janova hledat aspoň pozemek, na kterém podle archivních dokumentů lípa stála. A nestačil se divit.
Zlomek se ptal místních pamětníků, jestli slyšeli o obrovském stromu, který tu rostl před válkou.

„Učitel v důchodu pan Rataj mě šokoval sdělením, že lípa v Janově stále ještě stojí. Hned jsme ji spolu přeměřili krejčovským metrem. Měla obvod deset metrů. Uvědomil jsem si, že právě stojíme před jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů v České republice, o kterém téměř nikdo neví,“ uvedl Zlomek.

Pověst? Nebo skutečný příběh?

Zlomkovi se dokonce podařilo zaznamenat pověst, která se k lípě váže. Možná to ani není pověst, ale autentický příběh. „V roce 1945 před odsunem vyprávěla místní rodačka příběh, který prožila její matka jako kojenec. V strastiplném válečném roce 1866 obsadili rakouské městečko Janov Prusové.

Mladá matka s jednoročním dítětem si stačila zabalit věci, ale už nestihla utéct z Janova. Schovala se v zoufalství v dutině lípy, protože měla strach z rabujích vojáků. Slyšela vyprávění, že Prusové všude jen loupili a plenili. Pruští vojáci se ale ukázali jako galantní muži, kteří ženám neubližují. Odložili zbraně, a protože bylo pozdní léto, spontánně začali pomáhat místním při sklizni,“ prozradil skutečný příběh nebo možná legendu o Janovské lípě Dalibor Zlomek.

K TÉMATU

STROM ROKU 2010 NEVYŠEL

Zlomek s Klubem přátel starého Krnova nominoval Janovskou lípu na Strom rok 2010. Tehdy porota vybírala finalisty z 53 nominací. „Vámi navržený strom se bohužel mezi dvanáct finalistů nedostal, ale příběh vzbudil v mnohým porotcích velké sympatie. O postup Janovské lípy do finále se strhla v porotě vášnivá diskuze. Konkurence ale byla letos opravdu veliká,“ odpověděla Zlomkovi za organizátory soutěže Hana Rambousková s tím, že bohužel hlasující veřejnost bude mít na očích jen finálové stromy.

V roce 2020 se Janovská lípa mezi finalisty už probojovala. Pomohou jí hlasy veřejnosti k vítězství?