Vypadá spokojeně a vyrovnaně. Jeho mise na krajském úřadě je takřka u konce a hejtman Jaroslav Palas může pomalu začít bilancovat. Usadí se do pohodlného křesla a bez dlouhého váhání přiznává, že to nebyly jednoduché čtyři roky. Do krajské pokladny teklo stále méně a méně financí, přesto bylo potřeba investovat do rozvoje. „Ne všechno se podařilo tak, jak bychom si představovali, přesto mám z toho, co jsme udělali a v jakém stavu kraj předáme nástupcům, dobrý pocit," říká dosluhující hejtman.

S čím jste se musel potýkat, když jste před čtyřmi lety usedl do křesla hejtmana Moravskoslezského kraje?

Když jsem v roce 2008 nastoupil, tak přišel šok, protože nastala hospodářská krize a sešup v daňových příjmech byl obrovský. Naštěstí byl bývalou ředitelkou velice dobře nastaven systém vedení krajského úřadu, takže jsme to ustáli a snažíme se tuto laťku i s novým ředitelem udržet. I přes různé tlaky jsme proto nevyměnili jediného vedoucího odboru a je mi úplně jedno, jestli je členem ODS, nebo jiné strany. Pro mě je důležitá práce, kterou ti lidé tady odvádějí.

Takže úbytek příjmů nepřinesl větší zadlužení kraje?

Měli jsme k dispozici podstatně menší balík peněz, přesto se nám podařilo zachovat ve stejné kvalitě zdravotnictví, školství, sociální služby i stav silnic. Loni šly na investice zhruba dvě miliardy korun, víc než polovina těchto peněz byla z evropských dotací. Investice do rozvoje kraje se tedy nezastavily, ale ani zadlužení nevzrostlo. Důkazem toho je, že nám byl zachován rating na stupni A2 se stabilním výhledem. To podle mě nejlépe vypovídá o tom, že jsme hospodařili svědomitě.

Pro mnohé obyvatele regionu bylo za velmi kontroverzní krok považováno utvoření koalice ČSSD a KSČM. Jak toto spojení hodnotíte s odstupem času?

Musím říct, že se mi s náměstky a radními z KSČM spolupracovalo velice dobře, naše programy a cíle byly velmi podobné a za celou dobu mezi námi nedošlo k žádnému většímu střetu. A to včetně náměstka Karla Konečného, který byl původně velmi kritizován. Výsledkem jeho práce přitom je, že náš kraj nemá zadlužené nemocnice. Když se podíváte do jiných krajů, tak dávají sto až dvě stě milionů korun na provoz svých nemocnic, my ani korunu. Naše nemocnice musí vyjít bez finanční pomoci z krajského rozpočtu.

Jaroslav Palas

Dotkl jste se nemocnic veřejné diskuse se vedly ale i nad tím, že se nepodařilo postavit vědeckou knihovnu neboli Černou kostku…

Nebudu zastírat, že se nám tento projekt nepodařil. Na naši obhajobu je ale třeba říct, že realizace Černé kostky by byla nesmírně drahá. A provozními náklady nové knihovny bychom navíc do budoucna zatížili rozpočet kraje osmdesáti miliony korun ročně navíc oproti současnosti. To si v období krize nemůžeme dovolit. Diskutovali jsme o tom s mnoha lidmi, mimo jiné i s prezidentem Klausem, když navštívil Ostravu. A ten řekl jasně: „Jednoznačně jste rozhodli správně. V současné době není namístě stavět knihovnu."

A co rozvoj letiště v Mošnově? Letos na jaře tam sice konečně přišel první nízkonákladový dopravce, společnost SmartWings, není to ale pro tak moderně vybavené letiště málo?

Myslím si, že tím, že jsme tam pustili low-cost dopravce, který zprovoznil linku do Paříže, že to postupně rozhýbeme. Že z Mošnova bude solidní regionální letiště, ze kterého se lidé dostanou do zajímavých destinací, v nichž navíc budou moci pohodlně přestoupit a cestovat třeba dál do zámoří. Přece jen ta malá letadla od CCA (letadla Saab, která létala do Prahy a do Vídně pozn. redakce), to nebylo to pravé. Lidé chtějí létat pořádnými letadly a s pořádnou společností. To, jak to bylo nastartované na mošnovském letišti předtím, to nebylo úplně šťastné, bývalé vedení kraje zaspalo dobu, ale snad se nám to podařilo zvrátit.

Ještě se podívejme na jedno téma, které lidé vnímají problematicky ovzduší…

Představy, že nařídíme velkým firmám, aby provedly miliardové investice na ekologizaci provozů a pak se zde bude dobře dýchat, jsou mylné. Boj pouze s průmyslem je zjednodušování celého problému. Je třeba si uvědomit, že na znečištění ovzduší se podílí také doprava a samotní občané. Je proto nutné postupnými kroky zlepšovat situaci ve všech jmenovaných oblastech. A ani poté zde nebude nikdy horský vzduch. Ostravsko bylo je a doufám, že i bude, průmyslová aglomerace, která poskytuje mnoha lidem práci.

Jak vidíte fungování kraje v dalších čtyřech letech co bude po vás?

Kraj čeká velmi těžké období, protože my jsme mohli výpadky příjmů nahradit dotacemi z evropských fondů, za které se například opravilo mnoho cest, některé rekonstrukce se ještě letos rozjedou.

Roky 2013 a 2014 ale budou složitější, protože evropské peníze už nebudou. Krize teprve udeří. Některé činnosti se proto budou muset zredukovat, na některých věcech se budou muset více podílet obce, které teď díky rozpočtovému určení daní dostanou přidáno. Třeba si budou víc připlácet na autobusové linky.

Jaká tedy budou hlavní témata blížících se voleb?

Jsem přesvědčen, že musí být tématem, ostatně jako vždy, boj s nezaměstnaností, protože máme okresy, kde je nezaměstnanost významná. Toto si myslím, že bude ústřední téma. Kraj dále musí udržet své nemocnice a mít pod kontrolou jejich hospodaření. Podstatná je i sociální oblast, kde jsme přišli o velkou část prostředků mělo by dojít k nějaké dohodě mezi kraji a státem, jak v té oblasti dál postupovat. Určitě se bude zase hodně mluvit o tom, jak zlepšit ovzduší. Kandidáti na hejtmana navíc musí počítat s tím, že peněz bude málo budou muset ukázat, že to jsou dobří manažeři.

Co budete dělat poté, co předáte svou hejtmanskou funkci do rukou nástupce?

Mám ještě senátorskou funkci a také určité nabídky z privátní sféry, které teprve vyhodnotím. Já jsem byl několik let v Bulharsku a firmy, které tam působí, mě oslovily, abych pro ně pracoval. Uvidíme, jak se to vyvine.

A co nějaká další politická „štace", až skončíte i v Senátu?

Já jsem manželce svatosvatě slíbil, že už nikdy nikam a do ničeho kandidovat nebudu. Dokonce jsem odmítl post lídra v našem kraji od Zemanovců, přestože aktivně podporuji Miloše Zemana v jeho prezidentské kampani. Lidé by to podle mě nepřijali. Já už prostě nikdy v životě nebudu do ničeho kandidovat. Ani na předsedu myslivců. Mandát v Senátu mi vyprší v mých čtyřiašedesáti letech, být dvaadvacet let v politice, to už máte všeho plné zuby. Zbytek života chci strávit úplně jinak.

Jak?

Rád chodím do přírody, s manželkou provozujeme Nordic Walking jdeme na túru s holemi, batůžkem a svačinou. Je úžasná věc, když si pak sedneme někam na pařez a rozbalíme si svačinu, pozorujeme přírodu. Samozřejmě se chci věnovat i myslivosti, i když spíš po organizační stránce, já nejsem lovec. Politika půjde úplně do ztracena!